Sjezd ČSSD

Sjezd ČSSD - Jiří Paroubek a Miloš Zeman na sjezdu ČSSD. | foto: Michal Sváček, MF DNES

Návrat Zemanovy éry

  • 28
Víkendový 33. sjezd sociální demokracie byl ve skutečnosti pouze pokračováním a korekcí 32. sjezdu, který se o loňských Velikonocích sešel v Brně. Tehdy byl zvolen předsedou ČSSD premiér Stanislav Gross, snažící se už od léta 2004 změnit charakter české sociální demokracie.

Z ČSSD jako volné federace často nesourodých zájmů a skupin chtěl vytlačit levicové křídlo věrné Miloši Zemanovi, dát straně antikomunistický étos a posunout ji více do středu politického spektra.

Menší, ale akceschopná - tak měla vypadat nová ČSSD. Gross tím reagoval na chronické spory uvnitř partaje, začínající se negativně promítat i do vládní agendy.

Na brněnském sjezdu pak vytvořil stabilní třiapadesátiprocentní hlasovací většinu, která do vedení nepustila žádného představitele tradiční levice.

Druhý sjezdový večer proto bylo možné slyšet skupinky delegátů, jak nahlas uvažují o založení nové strany. Gross však svůj záměr nedovedl do konce. Čtyři týdny po sjezdu odstoupil z premiérské a později také z předsednické funkce.

Vůdcem strany se postupně stal nově jmenovaný premiér Jiří Paroubek, který přišel s opačnou strategií: usmířit různé proudy a nasměrovat jejich energii k parlamentním volbám 2006.

Udělal tak v podstatě totéž, co Miloš Zeman po svém zvolení předsedou ČSSD v roce 1993, kdy stmelil nesourodý stranický tým pod vidinou vládních křesel. Hlubší spory se dostaly na povrch zase až den po volbách.

Letošní pražský sjezd byl završením Paroubkovy taktiky, kdy se sám nechal oficiálně zvolit šéfem strany, místopředsedou pak Zdeňka Škromacha, kterého Gross ještě před rokem odsunul na stranický okraj.

Sobotní den byl v mnoha směrech velkou satisfakcí pro Miloše Zemana a jeho přívržence, kteří si svůj návrat do hry náležitě vychutnali.

Stejně jako slova Jiřího Paroubka, který se negativně vymezil k pozdním pokusům Vladimíra Špidly o "... nepříliš šťastné řízení finanční reformy, kdy oprávněné restrikční snahy se dostaly do těsného dotyku s peněženkami občanů".

Všichni zúčastnění k těmto a dalším věcem takticky mlčeli, takže ČSSD se představila v nevídané jednotě, která zřejmě bude přímo úměrná výši volebního úspěchu.

I na sjezdu bylo patrné, že volební kampaň ČSSD je v pojetí grafiky, načasování kroků a schopnosti reakce nejlepší ze všech stran.

Ovšem někdy i záměry amerických poradců vyznívají rozpačitě. To když sociálním demokratům poradili, aby veřejnosti demonstrovali svůj antikomunismus.

Vedení, které tři čtvrtě roku na parlamentní úrovni čile s KSČM spolupracuje, přistoupilo k tradičnímu gestu - předložilo delegátům rezoluci, pouze opisující dvě stejná usnesení z minulých sjezdů.

Křečovitost tohoto gesta se ukáže už za týden při posledních hlasováních v Poslanecké sněmovně.

Jako každý správný cirkus měl v minulosti svého medvěda, mají ho v poslední době i setkání sociální demokracie.

Tuto úlohu sugestivně převzal slovenský politik Róbert Fico, který v nadšeném líčení úpadku své země vlivem liberálních reforem dosáhl jisté virtuozity, za niž se mu vždy dostane nadšeného aplausu.

Poslední dobou jeho vystoupení začínají spíše připomínat obraz chudého slovenského dráteníka, jenž si u českého panstva chodí vysloužit pochvalu.

Pozadu nezůstal ani český premiér, který v posledních měsících nešetří temnými barvami při popisu hospodářství Slovenské republiky.

Vzhledem k probíhající volební kampani i ve východní části bývalého Československa začínají premiérovy útoky připomínat vměšování do vnitřních záležitostí sousední země.

Je škoda, že vedení ČSSD tímto způsobem problematizuje jinak dobré vztahy se Slovenskem.

Pro MF DNES Bohumil Pečinka,
komentátor Reflexu

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video