Na broumovské pastviny ve východních Čechách se snáší tma. Největší z místních farmářů Jan Šefc bere do ruky pistoli, poplašné náboje a sedá do terénní toyoty. Musí objet stovky hektarů, na kterých chová přes tři tisíce ovcí, aby od ohradníků odehnal vlky, kteří jemu a okolním farmářům ovce po desítkách zabíjejí. Zoufalým farmářům dochází trpělivost a je jen otázka času, kdy jim prasknou nervy a začnou vlky vybíjet.
„Najedu 98 kilometrů každý den, od května do prvního sněhu, kdy ovce zavíráme,“ vypráví Šefc naštvaně, zatímco projíždíme první pastvinou po vyježděných rozbahněných kolejích. „Auta dostávají zabrat, jedno je v servisu, druhým jezdíme. Pak je vystřídáme a tak pořád dokola,“ říká. „Benzin, opravy, plat lidem, kteří se při hlídání stád střídají… Ročně mě to vyjde na 600 tisíc korun,“ počítá.
Jenže nic jiného mu nezbývá, nechce-li jen čekat, až vlci dostanou hlad. „Naposledy jsme hlídali stádo támhle na kopci,“ ukazuje do tmy. „A vlk přešel silnici a přišel do ohrady přímo za barákem. Pobil třicet březích ovcí, byl to strašný pohled,“ dodává naštvaně.
Vlci jsou na Broumovsku už rok, doupě může být i na pasece plné hub |
Halogeny na střeše teréňáku svítí na stádo za plotem. Ovce si už zvykly, ledabyle popojdou pár metrů. Padá první ohlušující rána, stádo zmizí ve tmě. Tohle musí spolehlivě odradit i vlka. „Ale na jak dlouho?“ přemýšlí Šefc nahlas. „Myslím, že jednou zjistí, že než objedu všechny pastviny a vrátím se znovu na stejné místo, nějakou dobu to trvá, zhruba hodinu a půl. Ta bestie si to vyčíhá a mezitím bude moct hodovat,“ říká. „Co budeme dělat pak, to fakt netuším,“ krčí rameny.
Šefc střílí do vzduchu rány, případně světlice, aby šelmy zastrašil. Jiní farmáři, kteří chovají méně ovcí a škody mají ještě větší, se už s vlky tak párat nechtějí. Farmář Lukáš Krecbach z Adršpachu jezdí po pastvinách s kulovnicí s nočním viděním, dalekohledem a fotopastmi, které líčí na stromy. Objíždí zbytek svého stáda, které mu vlk ještě nevybil, a zvyšuje oplocení.
