Prezident Václav Klaus a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová na

Prezident Václav Klaus a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová na Svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi (28. září 2012) | foto: Michal Šula, MAFRA

ODS a celou pravici zachrání jedině Klausův návrat, říká Boris Šťastný

  • 774
Pravici po prohraných volbách zachrání už jen návrat Václava Klause, míní poslanec ODS Boris Šťastný. Jedině současný prezident podle něj dokáže vrátit ODS i dalším pravicovým stranám sílu, aby mohly čelit ČSSD a KSČM.

Premiér Petr Nečas k výsledkům krajských a senátních voleb řekl, že jsou důsledkem "nepopulárních, ale naprosto nezbytných a nutných reforem, které musíme (vláda, pozn. red.) dělat z hlediska dlouhodobého výhledu naší země."

Šťastný však ve svém prohlášení, které iDNES.cz získal, tvrdí, že důvody propadu pravice - a to hlavně ODS - jsou jiné. "Důvodem v žádném případě není břímě vládní politiky a reforem, ale plíživé vyklízení prostoru na pravé straně politického spektra a ideová schizofrenie našeho konání," uvedl poslanec.

Zároveň se navezl do TOP 09, na jejíž politiku prý ODS doplatila. "ODS se postupně nechala nejen TOP 09 strhnout k politice pravého středu, což je pro každou pravicovou stranu cesta do pekel. Skalní voliči pravice by k volbám přišli a podrželi by nás, kdybychom je dnes a denně neodháněli," napsal Šťastný.

Návrat V. K.

Podle poslance, který patří mezi rebely z ODS a je hlasitým odpůrcem Petra Nečase, má nyní ODS jedinou šanci se zachránit. A tou je, aby přemluvila Václava Klause k návratu do pozice čestného předsedy strany. Tím to ale nekončí, prezident by se měl podle Šťastného stát lídrem všech sjednocených pravicových stran.

"Václav Klaus jako zakladatel a ideový otec ODS by byl tou pravou zárukou zachovávání nejzákladnějších principů naší strany. Už se nejedná jenom o ODS jako takovou, ale o to, zda pravice zůstane v ČR relevantní politickou silou," uvedl Šťastný.

"Občanská demokratická strana byla unikátním pravicovým liberálně-konzervativním projektem s jasně definovaným souborem idejí. Kdo jiný než on by nám měl pomoci vrátit se ke kořenům. Kdo jiný než on by měl pomoci resuscitovat napůl mrtvou pravici v naší zemi," doplnil Šťastný, který Klausovi dělal v minulosti poradce.

Navíc soudí, že by Klaus měl mít i jako čestný předseda určité pravomoci a mohl by zasahovat do chování ODS. "Měl by být jakýmsi lidským strážcem, který s nadhledem hlídá ideové směřování strany," říká Šťastný, který sám přiznal, že o svých úvahách s Klausem zatím nemluvil.

Podle politologa Josefa Mlejnka ml. by si ale měl Klaus své další angažmá v politice dobře rozmyslet. "ODS nedoplatila na reformy. Voliči od ní odcházejí, protože ve straně vidí korupční spolek kmotrů a jejich loutek. A Václav Klaus by si měl jako velké varování vzít osud Jiřího Paroubka. Má od Petra Kellnera pěkný vejminek v Dejvicích, to je důstojný důchod, pokud neodolá pokušení a nechá se lidmi jako Boris Šťastný zatáhnout opět do stranické politiky, nedopadne to pro něj dobře," řekl Mlejnek.

"Ať mě nikdo neprovokuje"

O návratu Klause do čela ODS se v minulosti mluvilo už několikrát. Před dvěma roky o tom spekuloval třeba tehdejší pražský primátor Pavel Bém. Letos o tom mluvil další Nečasův odpůrce Petr Tluchoř.

Sám Klaus spekulace nechtěl nikdy příliš komentovat. Minulý týden v rozhovoru pro Lidové noviny však řekl, že by mohl v politice zůstat.

"Mě pořád někdo provokuje otázkami, jestli zůstanu v politice. Na to já vždycky s plnou vážností odpovídám, že v tom málu času, který mám k dispozici, se hodlám angažovat v onom institutu, který postupně a po malých krůčcích, protože nikdo z nás nemá čas, vzniká. Ale jestli mě někdo chce za každou cenu v politice udržet a myslí si, že naopak svými neuvěřitelnými útoky od střelby v Chrastavě po mediální výroky bude zastrašovat, tak já musím každého varovat, že tím jenom hrozí, že mě v té politice udrží, a způsobí, že já prostě bouchnu do stolu a řeknu: Takhle tedy ne. Tečka," uvedl pro LN Klaus.

Prezident byl šéfem občanských demokratů do prosince 2002, následujících šest let zastával pozici čestného předsedy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video