Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Navigátoři Kaczynského letadlo varovali, potvrdily černé skříňky

  14:15aktualizováno  16:49
Záznamy z černých skříněk letadla polského prezidenta jsou nepoškozené. Dokládají, že posádka dostala včas doporučení využít jiné letiště než smolenské, kde se stroj v mlze zřítil. Uvedl to místopředseda ruské vlády Sergej Ivanov. Polští vyšetřovatelé odmítají, že by pilota někdo k přistání nutil.

"Výstrahy před nepříznivými meteorologickými podmínkami byly předány včas a posádka je dostala," řekl Ivanov na poradě předsednictva vlády.

"Technický stav obou palubních zařízení je uspokojivý. Umožňuje podrobně rozšifrovat a analyzovat záznamy všech údajů o letu a chodu palubních zařízení," uvedl vicepremiér.

Zatím lze prý učinit dva závěry: černé skříňky řádně fungovaly a zaznamenaly naprosto všechny údaje až do dopadu letadla na zem. Podle Ivanova se tak spolehlivě potvrdilo, že posádka včas obdržela varování o špatném počasí na letišti i doporučení využít záložní letiště.

Ruská média už dříve uvedla, že navigátoři na letišti říkali pilotovi, ať přistane v Minsku nebo Moskvě. V místě neštěstí byla viditelnost kolem 400 metrů, přičemž podle předpisů musí být pro přistání viditelnost jeden kilometr.

Ruští experti se podle tisku shodují, že za neštěstí nejspíše může chyba pilotů při opakovaných pokusech o přistání v husté mlze. Podle experta Valerije Šelkovnikova, citovaného vládním listem Rossijskaja gazeta, má "lidský faktor" na svědomí až 90 procent nehod letounů Tu-154 a v daném případě "je naprosto zjevné, že v takovém počasí měla posádka přeletět na záložní letiště".

Ještě před prezidentským letounem ve Smolensku úspěšně přistál Jak-40 s novináři, zatímco vojenský Il-76 se po dvou neúspěšných pokusech vrátil na moskevské letiště Vnukovo.

Podle nejmenovaných expertů, citovaných listem Moskovskij komsomolec, bylo letiště u Smolenska nejspíše vybaveno armádním přistávacím zařízením, které se však liší od civilní verze, nemluvě o tom, že tupolev polského prezidenta byl vybaven americkými přístroji. K neštěstí mohla vést i jiná častá chyba, kdy posádka ve snaze co nejdříve uvidět zemi, aby do ní nenarazila, nechá letoun příliš klesnout.

Pilota nikdo přistát nenutil, říkají Poláci

Špatný vtip

Gruzínská televize Imedi nechala už před měsícem Kaczynského zemřít - ve fiktivní reportáži o ruském vpádu do Gruzie měl polský prezident zahynout při letu do Tbilisi.

Polští vyšetřovatelé odmítají spekulace, které naznačují, že byl pilot letadla k přistání v mlze přinucen. "V současném stavu vyšetřování neexistují žádné informace, že by pilota k přistání někdo nutil," řekl vrchní polský vyšetřovatel Andrzej Seremet.

Spekulace o nátlaku se v tisku objevily v souvislosti s napjatým harmonogramem vzpomínkové akce v Katyni. Proč prezidentský speciál letěl do Smolenska teprve v den připomínkových akcí k 70. výročí katyňského masakru? Kdo o tom rozhodoval? Takové lety se plánují s velkým předstihem, zvažují se varianty v případě špatného počasí, počítá se s časovou rezervou, aby v případě možnosti bylo možné přistát na jiném místě a dojet na pietní obřady.

Pokud byl let na pietní akci do Katyně naplánován na poslední chvíli, ovlivnil chování pilotů nejspíš i stres. Podle ruských vyšetřovatelů není vyloučené, že příkaz k přistání ve Smolensku dal sám prezident Kaczynski. Podle polských vyšetřovatelů ale žádné informace nenasvědčují tomu, že by pilot byl k přistání nucen.

Polská média připomínají, že v srpnu 2008 během rusko-gruzínského ozbrojeného konfliktu Kaczynski nařídil pilotovi přistát v Tbilisi, ačkoliv Gruzie byla ve válečném stavu. "Důstojník by neměl být úzkostlivý," řekl tehdy prezident novinářům na palubě. Pilot ale nařízení hlavy státu odmítl a přistál v sousedním Ázerbájdžánu. Prezident na něj byl velmi rozzlobený.

Předseda horní komory polského parlamentu Bronislaw Komorowski po tragické smrti Lecha Kaczynského převzal prezidentské povinnosti

Předseda horní komory polského parlamentu Bronislaw Komorowski po tragické smrti Lecha Kaczynského převzal prezidentské povinnosti

Komorowski nařídí revizi cestovních opatření

Úřadující polský prezident Bronislaw Komorowski nařídí revizi pravidel pro cestování státních představitelů. Bude to první úkol pro nového šéfa Úřadu národní bezpečnosti. Bývalý šéf úřadu Aleksander Szczyglo byl jedním z 96 obětí letecké katastrofy, při které zemřel polský prezident.

"První úkol, kterým pověřím nového šéfa Úřadu národní bezpečnosti, bude revize pravidel cestování vojenských představitelů," řekl Komorowski. Při nehodě u Smolenska přišla polská armáda prakticky o celé vrcholné vedení. Kvůli tomu se uskuteční mimořádná schůzka velvyslanců NATO. (Kdo bude řídit vojáky? více čtěte zde)

V Polsku, které truchlí za oběti "nové katyňské tragédie", se řada lidí ptá, proč jedním letadlem letělo tolik důležitých lidí v zemi (seznam obětí letecké katastrofy najdete zde). Například v USA nesmí prezident a viceprezident létat jedním strojem, na palubě jednoho letadla nesmí být najednou ani velitelé jednotlivých složek americké armády a dokonce ani jejich zástupci.

Cestovní pravidla českých špiček

V České republice zajišťuje přepravu ústavních činitelů armáda. Ta má směrnici pro lety státní a vojenské důležitosti, která řeší různé bezpečnostní normy a opatření při letu. Žádné směrnice a omezení kolik představitelů státu nebo velitelů armády může cestovat najednou jedním letadlem ale nemá. Při plánování letů vychází armáda z požadavků zadavatele, tedy například Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády nebo příslušných kanceláří Poslanecké sněmovny, Senátu a ministerstev, uvedla pro iDNES.cz Jana Růžičková z Generálního štábu AČR.

Zastaralé Tupolevy

Podle řady Poláků měly být ruské Tupolevy Tu-154 z vládní letky už dávno vyřazeny. Pokaždé, když se politici v minulosti snažili prosadit nákup nových strojů, zvedla se proti tomu kampaň v některých polských médiích. Kdyby za stejných podmínek prezident letěl jiným letounem, existovala by jistá šance na dobrý konec.

Pilot se pokoušel ještě před pádem stroj navést do větší výšky, ale jak řekl listu Gazeta Wyborcza jeden ze zaměstnanců smolenského letiště, s tak těžkým letadlem, jako je Tu-154, to není možné.

Tupolev

Tupolev 154

Tupolev Tu-154M je ruský dopravní třímotorový proudový letoun, který létá od počátku 70. let 20. století. Přirovnat se dá k Boeingu 727. Celkem bylo vyrobeno přes 900 kusů. Od roku 1998 došlo celkem k 14 haváriím Tu-154M, k poslední v lednu tohoto roku. Podle leteckého publicisty Martina Velka Tupolev 154 dnes již neodpovídá moderním požadavkům spotřebou paliva, ale jinak je to "poctivé a spolehlivé letadlo".

Také čeští politici donedávna při svých cestách používali Tu-154. Kbelské armádní dopravní letectvo, pro které se vžil název vládní letka, je vyřadilo v roce 2007 poté, co zakoupilo dvojici letounů Airbus A-319 CJ. (více o vládní letce čtěte zde)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dodávka, s níž útočník najel do lidí na bulváru La Rambla (17. srpna 2017)
Španělé jmenovali nového podezřelého z útoku v Barceloně, je na útěku

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.