Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO chystá největší manévry za třináct let, Rusko je zváno

  8:28aktualizováno  8:28
Severoatlantická aliance připravuje na podzim masivní vojenské cvičení, do kterého se zapojí na 36 tisíc vojáků. Má prověřit schopnost rychle reagovat na případnou krizi. Poslední srovnatelně velké manévry NATO uskutečnilo před třinácti lety. Pozvání dostane také Rusko, aby vyslalo své pozorovatele.

Britská HMS Ocean společně s americkou USS San Antonio během v čele flotily NATO během cvičení BALTOPS | foto: Royal Navy

Dlouho plánované cvičení pojmenované „Trident Juncture“ se uskuteční v říjnu a listopadu ve Španělsku, Portugalsku a Itálii. Na zemi, na moři i ve vzduchu.

Má otestovat Síly rychlé reakce NATO včetně takzvaných hrotových jednotek. Expediční síly nově vytvořené v reakci na ruskou anexi Krymu a situaci na Ukrajině mají přispěchat na pomoc ohrožené členské zemi do dvou dnů.

Hrotové síly

"Spearhead Force" - expediční síly NATO o síle asi 5 tisíc vojáků, jejichž úkolem je okamžitě reagovat na bezprostřední ohrožení členů Aliance, již fungují. Zatím ale v provizorní podobě a tvoří je vojenské jednotky Německa, Norska, Nizozemska a některých dalších zemí. Německo do jednotek nabídlo až 2 700 vojáků včetně letectva a námořnictva, Nizozemsko přibližně 2 500 a Norsko až 1 000. Reagovat mají v řádech hodin. K tomu mají mít připravené také potřebné logistické zázemí ve východních státech a na místo cestovat na lehko, avšak velmi rychle. V Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku kvůli tomu vzniknou zvláštní integrační jednotky s prvky velení a řízení a předsunutými sklady s výstrojí a zásobami.

Jak uvedla mluvčí NATO Oana Lungescu, do cvičení se zapojí na 36 tisíc vojáků ze třiceti zemí. Kromě členských zemí také z Austrálie, Rakouska, Bosny a Hercegoviny, Finsko, Švédska, Makedonie a Ukrajiny.

Česká republika podle dřívějších informací na manévry vyšle 240 vojáků včetně speciálních sil a chemiků, ale také pětici bitevníků L-159 a tři vrtulníky.

Scénář cvičení počítá s tím, že alianční jednotky pomohou fiktivnímu státu Sorotan. Ten sice není „členem NATO“, ale vnitřním konfliktem zmítána země čelí hrozbě ozbrojené akce ze strany svého nepřátelského souseda.

„Bude to otázka rychlosti,“ řekl německý generál Hans-Lothar Domröse, který cvičení povede. 

Ve cvičných operacích budou jednotky čelit i takzvanému hybridnímu boji, tedy kombinaci konvenčního použití vojenské síly s teroristickými útoky, kyberútoky, propagandou a dezinformacemi i nasazením kriminálních band či maskovaných neoznačených ozbrojenců, takzvaných „zelených mužíčků“, které loni Rusko využilo k obsazení Krymu.

Domröse připomněl, že plánování cvičení začalo už před dvěma roky, kdy se spojenci na summitu v Chicagu rozhodli po utlumení mise v Afghánistánu zaměřit znovu na komplexní spektrum vojenských operací.

Rusko dostane pozvánku

Tident Juncture bude největším cvičením Aliance za posledních třináct let. Srovnatelně rozsáhlé manévry uskutečnili spojenci v roce 2002. Do cvičení Strong Resolve v Norsku a Polsku se tehdy zapojilo 40 tisíc vojáků.

Podle mluvčí Oany Lungescu by připravované cvičení mělo být co možná nejvíce otevřené a transparentní. Účast v roli pozorovatelů už tak potvrdili zástupci Evropské unie, mezinárodních humanitárních organizací nebo Africké unie.

Pozvání obdrží také všechny členské země OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) včetně Ruska.

„Oni nás budou sledovat, ať už je pozveme či nikoliv,“ řekl generál Domröse s odkazem na nedávné aktivity ruských ozbrojených sil během aliančního cvičení v Baltském moři. Flotilu NATO během cvičných misí z bezprostřední blízkosti sledovaly ruské letouny i válečné lodě.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.