Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO trénuje obranu Pobaltí. Moskva varovala Finsko

  12:45aktualizováno  16:23
Severoatlantická aliance zahájila jedno z nejrozsáhlejších cvičení v Baltském moři. Námořnictvo a vzdušné síly během „BALTOPS 2016“ procvičí obranu pobaltských republik. Do cvičných operací se zapojí i švédské a finské jednotky.

Britská vrtulníková loď HMS Ocean vede flotilu plavidel NATO na úvod cvičení BALTOPS v Baltském moři | foto: Royal Navy

Cvičení BALTOPS pořádá NATO v Baltském moři pravidelně už od roku 1971. Letos se do něj zapojí na 6 tisíc vojáků, 49 plavidel a 60 letounů a vrtulníků ze 17 zemí.

„Cvičení představuje významnou příležitost pro naše síly, spojence a partnery, jak posílit schopnosti potřebné k udržení regionální bezpečnosti,“ řekl viceadmirál James Foggo, velitel námořních úderných a podpůrných sil NATO.

Cvičné operace jsou zaměřeny na protiponorkový a protiletadlový boj, zachycování podezřelých plavidel nebo vylodění na pobřeží. Právě to má prověřit polskou pobřežní obranu, když se na polygonu v Ustce vylodí 700 finských a švédských vojáků.

Bez Ruska už podruhé

V roce 1993 přizvala Aliance k manévrům na Baltu i některé země bývalého východního bloku včetně Polska. Později i Rusko. Kvůli napjatým vztahů v důsledku anexe Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny ale Moskva už druhý rok po sobě pozvánku nedostala.

Vlajkovou a zároveň velitelskou lodí cvičení je americká USS Mount Whitney, která loni prošla zásadní modernizací. Manévry mají prověřit všechny systémy, kterými je pro řízení bojových operací vybavená.

Do vzdušných operací, kterých je plánováno až 90 denně, nasadí Spojené státy také tři strategické bombardéry B-52. Ty budou během následujících dvou týdnů startovat do cvičných misí z Británie.

„Integrace strategických bombardérů do scénářů multinárodních operací zvyšuje připravenost a schopnost USA a vojenských sil NATO,“ konstatoval velitel amerických strategických sil Cecil Haney.

Budeme reagovat, varoval Lavrov

Rusko podle šéfa diplomacie Sergeje Lavrova v reakci cvičení a zapojení Finska přijme blíže nespecifikovaná opatření. „Nebudeme skrývat náš negativní postoj k přibližování vojenské infrastruktury NATO směrem k našim hranicím a vtažení nových států do vojenské činnosti bloku,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě po setkání se svým finským protějškem Timo Soinim.

„Budeme se dovolávat svrchovaného práva Ruska k zaručení bezpečnosti opatřeními přiměřenými stávajícím rizikům. Jsem si jistý, že naši finští přátelé a sousedé to také pochopí,“ prohlásil s tím, že Rusko nevidí v oblasti Baltu žádnou hrozbu, která by Alianci opravňovala k posilování vojenské přítomnosti.

Finský ministr zahraničí před novináři ujistil, že cvičení přispěje k posílení finských vojenských kapacit a „není namířeno proti nikomu“.

Jak dodal, Finsko sice není členem NATO, ale úzce s Aliancí spolupracuje, aby mohlo čelit novým bezpečnostním výzvám. „Finsko je nezávislé, aby činilo taková rozhodnutí a naším cílem je v současné době samozřejmě naše bezpečnost. Nejsou za tím žádné jiné cíle,“ konstatoval.

Autor: natoaktual.cz


Témata: Krym, NATO, Posilování




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.