Nizozemská fregata Evertsen během protiponorkového cvičení NATO u Islandu

Nizozemská fregata Evertsen během protiponorkového cvičení NATO u Islandu | foto: MARCOM

NATO zkouší lov ponorek u Islandu, testuje i nové technologie

  • 4
Ve vodách v okolí Islandu vrcholí speciální cvičení NATO zaměřené na protiponorkový boj. Bojové lodě a průzkumné letouny nacvičují vyhledávání podmořských plavidel, jejich sledování i útoky na ně. Spojenci během manévrů "Dynamic Mongoose" zároveň testují i nové technologie v podobě bezpilotních podmořských i hladinových plavidel.

Do desetidenního cvičení „Dynamic Mongoose“ na severu Atlantiku se zapojilo 2 tisíce námořníků a letců z desítky zemí - Dánska, Islandu, Kanady, Francie, Německa, Norska, Nizozemska, Británie, Polska a Spojených států. Island pro cvičení vyčlenil přístav v Reykjavíku a leteckou základnu Keflavík.

Celkem 11 hladinových plavidel doplňuje 5 ponorek a 8 námořních hlídkových a protiponorkových letounů. Od minulého týdne „Cvičení zvyšuje naši schopnost provádět pokročilé hladinové a podmořské protiponorkové operace v realistickém a náročném prostředí v okolí Islandu,“ uvedl velitel první Stálé námořní skupiny NATO Ole Morten Sandquist.

Fotografie

Posádka americké ponorky USS Toledo během protiponorkového cvičení NATO u...
Zásahový tým kanadské fregaty HMCS St John's procvičuje ochranné postupy během...
Bojové lodě HDMS Esbern Snare (Dánsko), FS Latouche Treville (Francie), USS...
Norští námořníci na palubě HNoMS Roald Amundsen při ostrých střelbách...

Cvičné operace budou zaměřeny na vyhledávaní, sledování a simulované útoky na ponorky. Ty mají za úkol dostat se nepozorovaně z jednoho místa na druhé. Poté se role obrátí a podmořská plavidla dostanou povel „lovit“ ta hladinová. Jde v pořadí o páté protiponorkové cvičení v oblasti severního Atlantiku za posledních pět let.

„Přítomnost NATO ve vodách jižně od Islandu je znamením zvýšené pozornosti v severním Atlantiku,“ konstatoval Arnór Sigurjónsson, šéf bezpečnosti a obrany na ministerstvu zahraničí ostrovního Islandu.

Do cvičení se letos zapojila rovněž speciální výzkumná loď Alliance z centra NATO pro námořní výzkum a experimenty (CMRE) se sídlem v italském La Spezia. Vědci během cvičných operací testují bezpilotní systémy pro protiponorkový boj. Konkrétně jde autonomní podmořská plavidla (OEX Explorer AUV) a hladinová bezpilotní plavidla (Wave-Glider USV).

V prvním případě jde jakési průzkumné miniponorky bez posádky, schopné strávit pod vodou na jedno nabití baterií až 34 hodin, díky sonarům a dalším senzorům pročesávat oceán a informace přenášet na operačního střediska.

Autonomní systém pak umožňuje v případě zachycení neznámé pohybující se ponorky ji sledovat. Pokud se neznámý objekt nepohybuje či se zastaví, průzkumná miniponorka automaticky krouží kolem něj.

V případě hladinových zařízení jde o speciální plováky vybavené solárními články a pod vodou zavěšenými senzory pro detekci ponorek, ale také pro komunikaci či navigaci.

Aliance v posledních letech přikládá protiponorkovému boji velmi důležitou roli. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je rozvoj takových schopností klíčový, už jen z toho důvodu, že voda pokrývá 70 procent povrchu země a až 90 procent světového obchodu zajišťuje námořní přeprava.

Oblast kolem Islandu, především ze severu Norské moře, je považováno za strategickou oblast. Tvoří totiž přímé spojení z ruských přístavů Murmansk, Archangelsk a Kandalakša se severním Atlantikem a tedy i s USA. V dobách takzvané studené války zde nepřetržitě hlídkovaly velké flotily Sovětského svazu a NATO.

V osmdesátých letech 20. století bylo Norské moře prakticky přední linií případného střetu. Pro Sověty představovalo životně důležité teritorium pro vedení operací a pro Alianci zase klíčový opěrný bod pro údery na sovětské přístavy v Barentsově moři.

, natoaktual.cz

Video