Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO zkoumá, zda za smrt velryb mohou sonary válečných lodí

  7:48aktualizováno  7:48
Vědci z výzkumného střediska NATO zahájili v Atlantiku rozsáhlý projekt, který má posoudit vliv lodních sonarů na mořské savce, především velryby a kytovce. Studie z posledních let totiž ukazují, že kvůli zvýšenému "podmořskému hluku" mohou tito živočichové přijít o schopnost orientace a následkem toho uhynout.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Projekt nazvaný Sirena 10 odstartoval v květnu a potrvá dva měsíce. Tým vědců na lodi NRV Alliance bude několik týdnů sbírat na moři důležitá data o chování mořských savců.

Pomocí speciálních bójí ukotvených na dně oceánu chtějí výzkumníci zachytávat zvuky velryb a delfínů a zároveň zkoumat vliv sonarů na jejich chování.

Nadměrný "podmořský hluk", způsobený lodními sonary, totiž podle některých studií a zpráv narušuje orientaci velryb, což může vést až k jejich uhynutí. Samy totiž právě pro orientaci využívají principu sonarů - vysílají zvukové vlnění, které pak zachycují.

Výzkum má jasně popsat vliv aktivních lodních sonarů na mořské savce a navrhnout možné řešení. Pro NATO je to vzhledem k námořním operacím a cvičením zcela zásadní věc. Na projektu se podílejí Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Portugalsko a Spojené státy.

"Aktivní sonary jsou důležité například pro zachycení ponorek. Kvůli obavám z dopadů používání sonarů na mořské savce chce ale NATO znát rizika a zavést opatření k jejich zmírnění," uvádí se v oficiální zprávě Aliance.

Už v roce 2005 OSN vydala hodnotící zprávu, v níž konstatuje, že vzrůstající počet vojenských námořních manévrů a podmořské sonary ve světových oceánech ohrožují mořské savce. Jejich přežití je závislé na zvucích a používání silných vojenských sonarů poškozuje schopnost komunikace, navigace a lovu 71 druhů kytovců, vyplývá ze zprávy. Podle Programu OSN pro životní prostředí a Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů jsou v největším ohrožení především běluha, vorvaňovec tropický a vorvaňovec zobatý.

Odborníci zjistili, že například uvíznutí 12 vorvaňovců zobatých v Jónském moři v 90. letech se shodovalo se zkouškami akustického podmořského detekčního systému, které provádělo právě NATO.

Vliv výkonných sonarů, které mají odhalit i ty nejmodernější tiché ponorky, zkoumali i američtí vědci. Nízkofrekvenční zvuky ze sonarů putují na velkou vzdálenost, stovky až tisíce kilometrů od zdroje. Testy na tělech uhynulých velryb v minulosti prokázaly krvácení a poškození vnitřního ucha. Vědci jednoznačně stanovili jako příčinu použití nízkofrekvenčního sonaru s vysokou intenzitou v oblasti.

Ochránci přírody pak před časem obvinili i americké námořnictvo z přílišného používání sonarů. Námořnictvo tvrdí, že se problémem zabývá, nicméně sonary jsou prý potřebné pro národní obranu. Válečná plavidla včetně ponorek v posledních letech nepřetržitě hlídkovala u pobřeží Spojených států kvůli nebezpečí terorismu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.