Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO zkouší ubránit Estonsko v největších manévrech za poslední roky

  18:03aktualizováno  18:03
V Polsku a Pobaltí začalo největší vojenské cvičení NATO za posledních sedm let. Aliance testuje své jednotky rychlé reakce, které mají podle scénáře ubránit Estonsko před útokem "fiktivního státu". Do manévrů se zapojí i Češi.

Zahájení cvičení Steadfast Jazz v Polsku | foto: SHAPE

Do týdenních manévrů "Steadfast Jazz 2013" na zemi, na moři i ve vzduchu se zapojí na šest tisíc vojáků z osmadvaceti členských a partnerských států Aliance včetně Česka.

Síly rychlé reakce

Speciální mnohonárodní jednotky, připravené rychle zasahovat na různých místech ve světě. Jsou určeny pro operace

v krizových situacích, pomáhají v boji proti terorismu, při evakuaci civilistů, slouží jako demonstrativní síly pro odražení agrese.

Česká armáda pro NRF v minulosti pravidelně vyčleňovala protichemickou jednotku. Operačního nasazení o síle 25 tisíc vojáků jsou jednotky schopny od podzimu 2006.

Na vzniku expedičních jednotek se členské státy NATO dohodly během pražského summitu v roce 2002.

Částečně byly jednotky nasazeny v postižených oblastech po hurikánu Katrina ve Spojených státech nebo po zemětřesení v Pákistánu.

V Baltském moři operuje tucet válečných lodí Aliance včetně ponorek a na nebi se zapojí na 50 letounů a desítka vrtulníků.

"Cílem je ujistit se, že naše Síly rychlé reakce (NRF) jsou připraveny bránit jakéhokoliv spojence a vypořádat se s každou hrozbou," uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Scénář cvičení počítá s útokem "fiktivního státu" na Estonsko a NATO jako celek vysílá v rámci kolektivní obrany své jednotky.

Cvičení slouží jako certifikační pro ty jednotky, které mají v rámci Sil rychlé reakce držet po celý příští rok nepřetržitou pohotovost. To se právě týká i českých specialistů, kteří se v polském výcvikovém prostoru Drawsko Pomorskie do manévru zapojí v sestavě mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany.

Čeští chemici zajišťují ve cvičných operacích ochranu spojeneckých jednotek. Z polské Poznaně zase zajišťují podporu pozemním jednotkám čeští piloti s letouny L-159 a do cvičných misí snad Polskem se zapojí i stíhači s gripeny. Startovat však budou z domovské základny v Čáslavi a měli by si vyzkoušet i tankování za letu.

Tým českých předsunutých leteckých návodčích, kteří navádějí letouny na cíl, operuje přímo na polském území a další čeští vojáci pak působí na velitelstvích v Lotyšsku, Polsku i Norsku.

Aliance se vrací ke kořenům

Manévry jsou považovány za návrat ke kořenům NATO. Po plánovém odchodu spojenců z Afghánistánu se Aliance opět zaměří na svůj základní smysl - tedy kolektivní ochranu. Podobné rozsáhlé manévry chce pořádat každý rok.

V Polsku a Baltském moři spojenci v takové míře testovali své síly naposledy v roce 2002.

Představitelé Aliance odmítli, že by manévry byly otevřenou demonstrací síly vůči Rusku, zvláště pobaltské republiky nebo Polsko ale cvičení vítají právě v souvislosti s východním sousedem. Moskva totiž pravidelně pořádá své rozsáhlé manévry u polských hranic.

Ačkoliv Aliance přímo na manévry pozvala ruské vojenské pozorovatele, ruská média manévry označují za"návrat ducha studené války".

"Ruské ministerstvo obrany byla zmateno proklamovaným cílem tohoto cvičení, který počítal s evokací článku 5 Washingtonské smlouvy, kdy dojde k reakci na agresi proti Polsku. Tyto drily jsou v duchu studené války," řekl například náměstek ministra obrany Anatolij Antonov agentuře RIA Novosti.

Připomněl, že narozdíl od cvičení NATO byly například nedávné rusko-běloruské manévry zaměřené jen na protiteroristické operace a boj proti ilegálním skupinám pronikajícím na běloruské území.

Nicméně právě tyto manévry nazvané "Západ 2013", do kterých se zapojilo až 13 tisíc ruských a běloruských vojáků, byly největším cvičením od rozpadu Sovětského svazu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.