Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO zkouší ubránit Estonsko v největších manévrech za poslední roky

  18:03aktualizováno  18:03
V Polsku a Pobaltí začalo největší vojenské cvičení NATO za posledních sedm let. Aliance testuje své jednotky rychlé reakce, které mají podle scénáře ubránit Estonsko před útokem "fiktivního státu". Do manévrů se zapojí i Češi.

Zahájení cvičení Steadfast Jazz v Polsku | foto: SHAPE

Do týdenních manévrů "Steadfast Jazz 2013" na zemi, na moři i ve vzduchu se zapojí na šest tisíc vojáků z osmadvaceti členských a partnerských států Aliance včetně Česka.

Síly rychlé reakce

Speciální mnohonárodní jednotky, připravené rychle zasahovat na různých místech ve světě. Jsou určeny pro operace

v krizových situacích, pomáhají v boji proti terorismu, při evakuaci civilistů, slouží jako demonstrativní síly pro odražení agrese.

Česká armáda pro NRF v minulosti pravidelně vyčleňovala protichemickou jednotku. Operačního nasazení o síle 25 tisíc vojáků jsou jednotky schopny od podzimu 2006.

Na vzniku expedičních jednotek se členské státy NATO dohodly během pražského summitu v roce 2002.

Částečně byly jednotky nasazeny v postižených oblastech po hurikánu Katrina ve Spojených státech nebo po zemětřesení v Pákistánu.

V Baltském moři operuje tucet válečných lodí Aliance včetně ponorek a na nebi se zapojí na 50 letounů a desítka vrtulníků.

"Cílem je ujistit se, že naše Síly rychlé reakce (NRF) jsou připraveny bránit jakéhokoliv spojence a vypořádat se s každou hrozbou," uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Scénář cvičení počítá s útokem "fiktivního státu" na Estonsko a NATO jako celek vysílá v rámci kolektivní obrany své jednotky.

Cvičení slouží jako certifikační pro ty jednotky, které mají v rámci Sil rychlé reakce držet po celý příští rok nepřetržitou pohotovost. To se právě týká i českých specialistů, kteří se v polském výcvikovém prostoru Drawsko Pomorskie do manévru zapojí v sestavě mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany.

Čeští chemici zajišťují ve cvičných operacích ochranu spojeneckých jednotek. Z polské Poznaně zase zajišťují podporu pozemním jednotkám čeští piloti s letouny L-159 a do cvičných misí snad Polskem se zapojí i stíhači s gripeny. Startovat však budou z domovské základny v Čáslavi a měli by si vyzkoušet i tankování za letu.

Tým českých předsunutých leteckých návodčích, kteří navádějí letouny na cíl, operuje přímo na polském území a další čeští vojáci pak působí na velitelstvích v Lotyšsku, Polsku i Norsku.

Aliance se vrací ke kořenům

Manévry jsou považovány za návrat ke kořenům NATO. Po plánovém odchodu spojenců z Afghánistánu se Aliance opět zaměří na svůj základní smysl - tedy kolektivní ochranu. Podobné rozsáhlé manévry chce pořádat každý rok.

V Polsku a Baltském moři spojenci v takové míře testovali své síly naposledy v roce 2002.

Představitelé Aliance odmítli, že by manévry byly otevřenou demonstrací síly vůči Rusku, zvláště pobaltské republiky nebo Polsko ale cvičení vítají právě v souvislosti s východním sousedem. Moskva totiž pravidelně pořádá své rozsáhlé manévry u polských hranic.

Ačkoliv Aliance přímo na manévry pozvala ruské vojenské pozorovatele, ruská média manévry označují za"návrat ducha studené války".

"Ruské ministerstvo obrany byla zmateno proklamovaným cílem tohoto cvičení, který počítal s evokací článku 5 Washingtonské smlouvy, kdy dojde k reakci na agresi proti Polsku. Tyto drily jsou v duchu studené války," řekl například náměstek ministra obrany Anatolij Antonov agentuře RIA Novosti.

Připomněl, že narozdíl od cvičení NATO byly například nedávné rusko-běloruské manévry zaměřené jen na protiteroristické operace a boj proti ilegálním skupinám pronikajícím na běloruské území.

Nicméně právě tyto manévry nazvané "Západ 2013", do kterých se zapojilo až 13 tisíc ruských a běloruských vojáků, byly největším cvičením od rozpadu Sovětského svazu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová během národní...
Obrana potřebuje více peněz. Deficit výdajů na bezpečnost je 379 miliard

Kdyby Česká republika od roku 2004 do své bezpečnosti dál investovala stanovená dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), měla by dnes na obranné výdaje o...  celý článek

Gripen elitní 211. tygří letky z Čáslavi a stroj Rafale francouzské Escadron de...
Tygří oči Krainové na gripenu vynesly stíhačům stříbro za kamufláž

Elitní čeští letci na prestižním cvičení tygřích letek NATO ve Francii získali druhé místo za originální kamufláž jednoho ze strojů JAS-39 Gripen. Podkladem...  celý článek

Přepadový stíhací letoun MiG-31
Rusko poslalo stíhačky k norskému letounu a k americkému bombardéru

Ruské letectvo v úterý vyslalo stíhačku MiG-31 nad Barentsovo moře kvůli norskému hlídkovému letounu P-3C Orion, který tam údajně letěl podél ruské hranice s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.