Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO poslalo do manévrů v Pobaltí americké bombardéry, Moskva se zlobí

  15:36aktualizováno  15:36
Spojenci zahájili v Pobaltí hned dvoje rozsáhlé vojenské manévry. Zapojí se do nich na pět tisíc vojáků z devítky členských států NATO a partnerského Finska. Do cvičných operací NATO nasadí také americké strategické bombardéry B-52, které USA přesunuly do Evropy v rámci posilování své přítomnosti.

Americké letouny F-16 na cvičení Sabre Strike v Pobaltí | foto: U.S. Pennsylvania National Guard

Manévry "Sabre Strike" začaly v pondělí na území všech tří pobaltských republik. Je to další z velkých cvičení NATO k posílení obrany svých východních členů v reakci na ruskou anexi Krymu. Potrvá do 20. června.

Aliance chce minimálně do konce roku pořádat jedno cvičení za druhým, aby demonstrovala, že je připravena své členy bránit a rozptýlila obavy z rostoucí vojenské síly Ruska. Spojené státy kvůli uklidnění obav spojenců v bezprostřední blízkosti Ruska už dříve vyslaly do Pobaltí a do Polska na 600 výsadkářů a stíhačky F-16.

Fotografie

Americké obrněnce na cvičení Sabre Strike v Pobaltí
Litevští vojáci na cvičení Sabre Strike v Pobaltí
Americký transportní letoun C-5 Galaxy na cvičení Sabre Strike v Pobaltí
Americké jednotky pálí systémem Javelin na cvičení Sabre Strike v Pobaltí

Do právě začínajících manévrů Washington navíc poslal americké bombardéry B-52, které přilétly do Evropy minulý týden, dva létající tankery KC-135 národní gardy, transportní stroje Hercules a vrtulníky CH-4 Chinnok. Početný kontingent o síle 700 vojáků a obrněnou techniku do Pobaltí vyslalo také Dánsko.

Finové chystají referendum

Partnerskou zemí, která se Sabre Strike účastní, je Finsko. To už reagovalo na současnou bezpečnostní situaci způsobenou krizí na Ukrajině opětovnými úvahami o možném vstupu do NATO. Finové o tom mají rozhodnout prostřednictvím referenda.

Podle finského prezidenta Sauliho Niinistöa, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je pro změnu ústavně neutrálního statutu země referendum potřeba. "Tato záležitost musí být založena na národním konsenzu," uvedl Niinistö. Podporu vstupu do Aliance už vyjádřili také premiér Jyrki Katainen a ministr obrany Carl Haglund.

Kromě cvičení v Pobaltí spojenci zahájili také námořní manévry "BALTOPS". Do tohoto největšího cvičení v Baltském moři pod velením americké šesté flotily se zapojí třináct zemí. Skončit má 21. června.

Moskva se zlobí

Posílení vojenských aktivit NATO na východní hranici se nelíbí Moskvě. Rusko vyslání dodatečných sil NATO do střední a východní Evropy, byť na omezenou dobu, považuje za porušení dohod. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova podobné manévry prý jen zvyšují napětí. "Umělé snahy NATO pokračovat ve svém rozšiřování na východ, stejně jako posilování vojenské infrastruktury u hranic s Ruskem, jsou samozřejmě kontraproduktivní," prohlásil.

Lavrov uvedl, že případné další rozšiřování NATO odporuje závazkům členských zemí Aliance vůči Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i dohodám mezi Aliancí a Ruskem. Spojenecké akce prý nezůstanou bez adekvátní ruské odpovědi. 

"Budeme přijímat všechny nezbytné politické i vojenské kroky, abychom spolehlivě zajistili naši bezpečnost," citovaly ruské agentury náměstka ministra zahraničí Vladimira Titova. 

Ruské ministerstvo obrany v reakci oznámilo, že zahájilo velké vojenské cvičení v Kaliningradské oblasti. Zapojí se do něj ruská Baltská flotila, výsadkáři a letectvo. "Množství sil a zapojených do cvičení v Kaliningradské oblasti je srovnatelné s počtem vojáků, zbraní a vojenské techniky zapojených do příhraničních cvičení zemí NATO," uvádí se v oznámení ministerstva obrany.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.