Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO začne cvičit irácké vojáky

  10:30aktualizováno  10:30
Členské státy NATO se dohodly na rychlém vysláním speciálního týmu, který v Iráku začne s výcvikem tamějších ozbrojených složek včetně armády. Pomoc poválečnému Iráku ze strany aliance týden blokovala Francie.

Jak po páteční schůzce velvyslanců členských států aliance oznámil generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer, "Spojenci se dohodli na vytvoření první výcvikové mise NATO v Iráku".

Tým složený ze čtyřiceti důstojníků odcestuje do Iráku co nejdřív a bude podle Scheffera jádrem širší výcvikové mise aliance.

Zatím bude cvičit jen štábní důstojníky irácké armády a vybírat další vojáky k následnému výcviku v zahraničí.

Páteční rozhodnutí přišlo po týdnu jednání a především sporech mezi USA a Francií ohledně velení mise. Američané totiž prosazovali, aby NATO cvičilo irácké vojáky a policisty přímo v Iráku pod hlavičkou koalice. Francie však požadovala, aby výcvik probíhal v zahraničí.

"Všichni spojenci si přejí, aby demokratický Irák uspěl, a sjednotili se na závazku pomoci Iráku dosáhnout míru a bezpečnosti," komentoval páteční shodu šéf aliance Jaap de Hoop Scheffer.

Pomoc blokovala Francie

Francie celý minulý týden blokovala rozhodnutí NATO o výcviku iráckých ozbrojených sil. S účastí aliance v Iráku přitom souhlasila drtivá většina členských zemí. Špičky aliance doufaly, že se spojenci dohodnou na pomoci do konce týdne.

Jak citovala nejmenovaného diplomata agentura AFP, souhlasila asi dvacítka z 26 členských zemí s výcvikem iráckých ozbrojených sil včetně armády. "Dvě nebo tři země ještě nejsou rozhodnuté, jsou to ale Francouzi, kteří říkají ne a blokují tak konsenzus," uvedl diplomat.

Dokonce i tradiční spojenci Francie při zásadních hlasováních - Německo a Belgie - sice nebyli zcela nakloněni takové misi, ale podle prohlášení diplomatů nebudou stát v cestě názoru většiny.

Paříž: Nebudeme v Iráku vítáni

NATO koncem června na své vrcholné schůzce v Istanbulu slíbilo, že bude cvičit irácké bezpečnostní složky. Dosud se účast aliance v Iráku omezovala jen na logistickou pomoc Polsku při správě jednoho z poválečných sektorů.

Hlavním předmětem sporu a důvodem pro francouzské "ne" je podle pozorovatelů skutečnost, že plán na pomoc počítá s výcvikem přímo na území Iráku. Část jednotek, především velitelé nově se formující irácké armády, by pak mohla absolvovat výcvik v zahraničí. Na přípravě velitelů se podle ministra Kostelky může podílet i Česká republika. Více čtěte ZDE

Francie však prosazovala, že by aliance měla pouze pomoci zemím, které irácké vojáky chtějí cvičit a nikoli působit přímo v Iráku. Francouzský prezident Jaques Chirak už na summitu v Istanbulu předeslal, že "přítomnost vojáků NATO by v Iráku nebyla vítána" a zůstává proto otázkou, zda se v oblasti přímo angažovat.

Francie navíc argumentovala, že vojáci NATO by v Iráku podléhali koaličnímu velení v čele s Američany. A Francie přitom od počátku patří k nejhlasitějším kritikům ozbrojeného zásahu v Iráku.

Scheffer: Zatlačím na spojence

I přes patovou situaci špičky aliance věřily, že by k dohodě o pomoci v Iráku mohly členské země dospět do konce týdne. Jak prohlásil generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, osobně bude "tlačit na spojence", aby k dohodě došlo co možná nejdřív. 

S přípravou na výcvik iráckých vojáků a policistů by totiž podle jeho slova aliance ráda začala počátkem srpna.

Optimismus neskrýval ani Pentagon. Jak uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany Larry DiRita, Spojené státy věří, že se Severoatlantická aliance dohodne a splní svůj slib i přes nesouhlas Francie.

"Irácký premiér požádal NATO, aby se v Iráku angažovalo a aliance přijala politický závazek. Teď musí vyřešit detaily," citovala mluvčího agentura SITA. Od výcviku ozbrojených sil si Irák i spojenci slibují zvýšení stability v Iráku a posílení bezpečnosti. Více čtěte ZDE

Aliance rozhoduje na základě všeobecného konsenzu. To znamená, že s návrhem musely souhlasit všechny členské země.

Francie už podobně loni zablokovala pomoc aliance Turecku, které žádalo ochranu před možným útokem ze strany Iráku. O pomoci Ankaře nakonec aliance rozhodla ve Vojenském výboru NATO, jeho členem Francie není, protože v roce 1966 z vojenských orgánů vystoupila.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americké stroje F-22 Raptor na základně Lakenheath v Británii
Superstíhačky jsou zpátky v Evropě. Raptory se zapojí do několika cvičení

Hned šest superstíhaček F-22 Raptor vyslaly Spojené státy o víkendu znovu do Evropy v rámci balíčku na odstrašení Ruska. Jde o teprve třetí nasazení těchto...  celý článek

První z darovaných amerických vrtulníků UH-60 Black Hawk v barvách afghánských...
Máme černé jestřáby, radují se Afghánci. USA dodají impozantní flotilu

Afghánské letectvo dostalo darem první dva nové vrtulníky UH-60 Black Hawk. Je to zatím jen symbolická "ochutnávka" pomyslného vzkříšení afghánských vzdušných...  celý článek

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.