Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO vyzkoušelo elitní jednotky

  9:34aktualizováno  9:34
Severoatlantická aliance poprvé vyzkoušela nové speciální síly rychlé reakce, které mají v budoucnu zasahovat v ohniscích konfliktů kdekoliv na světě do pěti dnů. Do prvních rozsáhlých manévrů na tureckém pobřeží se zapojili i čeští chemici.

Cvičení sil rychlé reakce poblíž tureckého města Doganbey přichází jen měsíc po jejich oficiálním představení.

"Je to důkaz toho, že si aliance plně uvědomuje dramatické změny v mezinárodním bezpečnostním prostředí," řekl vrchní velitel sil NATO v Evropě, americký generál James Jones.

Na vybudování nových sil rychlé reakce NRF (NATO Response Forces) se členské země aliance dohodly před rokem při listopadovém summitu NATO v Praze. Po roce už disponuje aliance jádrem nových sil, které čítá na 9 tisíc vojáků ze 14 zemí. V případě nasazení musí být schopny zasáhnout kdekoliv na světě do pěti dnů.

Cvičení v Turecku má prověřit schopnosti nových sil rychlé reakce čelit takzvaným novým hrozbám. V rámci scénáře manévrů mají elitní výsadkáři, námořníci a piloti ochránit pracovníky OSN a civilisty před teroristy, kteří pobřeží Turecka ohrožují.

Do Turecka odcestovalo podle sdělení tiskové služby Ministerstva obrany České republiky i 16 českých vojáků protichemické obrany z Liberce. Cvičných misí se však nezúčastní, mají za úkol pouze prezentovat jednotku protichemické a protibiologické obrany, která bude připravena v rámci nových sil rychlé reakce NATO od letošního prosince.

Plné bojeschopnosti mají síly rychlé reakce dosáhnout v říjnu roku 2006, tehdy by měli velitelé mít k dispozici až 20 tisíc vojáků. Hlavním velitelem bude britský generál Jack Deverell.

V krizových oblastech, kam budou jednotky vysílány, musí v pozicích bez cizí pomoci vydržet měsíc.  Síly rychlé reakce NATO budou připraveny k okamžitému nasazení prakticky neustále, zdůraznil generál James Jones. Dosud podobné jednotky aliance sestavovala jen v případě potřeby.

Právě takové jednotky pro nasazení v nejrůznějších operacích, od válečných konfliktu až po katastrofy, alianci dosud chyběly.

Nové síly budou jakousi originální "skládačkou" z pozemních, vzdušných i speciálních jednotek. Nejpočetnější kontingent poskytlo Španělsko - 2200 vojáků. Francie dala k dispozici 1700 vojáků, Německo 1100, Spojené státy zatím 300, Česká republika 80 a sousední Polsko prozatím jen 20 vojáků. U Francie je poskytnutí takového kontingentu o to významnější, protože vystoupila z vojenských struktur aliance.

Pozemním silám bude velet Turecko, Španělsko pak speciálním námořním silám. Na jádro sil budou navazovat specializované síly, jako například jednotky protichemické a protibiologické ochrany.

Letectvo nových sil rychlé reakce by mělo podle posledních informací sídlit na americké základně v německém Ramsteinu. Tam by měla mít aliance k dispozici bojové, transportní i průzkumné letouny. Vojenští plánovači aliance počítají s tím, že v době plné bojeschopnosti nových sil, by z Ramsteinu mohla aliance uskutečňovat až 200 bojových operací denně.

Během příštího roku mají jednotky dosáhnout počátečního stupně operační kapacity. Škála možných operací má sahat od nebojového nasazení při evakuaci obyvatelstva, humanitární pomoci až po operace na udržení míru a boj s terorismem.

Česká republika zatím vyčlenila pro síly rychlé reakce dvě čety chemické ochrany z Liberce, jednu četu pro chemický průzkum a dekontaminační skupinu - celkem 80 vojáků. Příští rok by se měl kontingent rozrůst na celý prapor. Stejně jako ostatní součástí sil rychlé reakce musí být čeští chemici připraveni vyrazit do mise během pěti dnů.

Na zapojení se do struktur nových sil se připravovali čeští vojáci už od loňska. Česko totiž nabídlo své jednotky do nových sil takřka jako první. Při bojových operacích by měli čeští vojáci být součástí turecké nebo francouzské brigády.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

První z darovaných amerických vrtulníků UH-60 Black Hawk v barvách afghánských...
Máme černé jestřáby, radují se Afghánci. USA dodají impozantní flotilu

Afghánské letectvo dostalo darem první dva nové vrtulníky UH-60 Black Hawk. Je to zatím jen symbolická "ochutnávka" pomyslného vzkříšení afghánských vzdušných...  celý článek

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.