O obsazení křesla generálního tajemníka aliance spekuluj diplomaté už řadu týdnů. V posledních dnech však hned několik zdrojů z bruselského sídla aliance potvrdilo, že Nizozemec Scheffer je ten "pravý" a že jeho jmenování do funkce je jen otázkou několika dní.
"Je možné, že už v pondělí," konstatoval nejmenovaný diplomatický zdroj. Jednání však podle něj nadále pokračují. Se jménem příštího generálního tajemníka musí totiž souhlasit všechny členské státy aliance.
Neoficiální kandidaturu na post by tak měl stáhnout i kanadský vicepremiér John Manley, který byl považován za dalšího favorita a jeho kandidaturu podporoval silný člen aliance - Francie.
Analytici však přesto Manlymu nedávali mnoho šancí. Důvod byl prostý - je Kanaďan a od vzniku NATO bylo zvykem, že v čele aliance stanul vždy Evropan. Američané pak obsazují vojenské posty, jakým je například vrchní velitel sil NATO. Evropští spojenci by tuto tradici jen velmi neradi měnili.
Schefferovo jméno se objevilo v kolotoči spekulací teprve nedávno. Okamžitě se však stal favoritem. "Byl by dobrým tajemníkem NATO," prohlásil například současný tajemník George Robertson.
Ačkoliv pětapadesátiletý Scheffer nemá v nejvyšší politice mnoho zkušeností, na kolegy z NATO zapůsobil svým pragmatickým stylem a oddaností alianci zcela modernizovat. V osmdesátých letech pracoval Scheffer v nizozemské misi při NATO, loni sa stal členem vlády.
Podporu mu v jednáních o post generálního tajemníka vyjádřila i belgická vláda. "Je velmi otevřený diplomat, a to je důležité. Dokáže naslouchat jiným," uvedl šéf belgické diplomacie Louis Michel.
|
LORD ROBERTSON |
|
Šestapadesátiletý Lord Robertson of Port Ellen, původem Skot, se stal desátým generálním tajemníkem aliance v říjnu 1999. Za dobu svého působení v čele aliance si vydobyl přívlastek "neústupného Skota" podle toho, jakým způsobem se snažil prosadit při jednáních zájmy NATO. Narodil se v roce 1946 na Hebridech jako syn policisty. Od roku 1963 je členem Labouristické strany, kde působil ve skotských regionálních funkcích, mimo jiné i jako předseda skotské rady Labouristické strany (1977-1978). Na přelomu 70. a 80. let byl stínovým ministrem pro záležitosti Skotska, obrany a zahraničních věcí. Od května 1997 do října 1999 byl britským ministrem obrany. Od svého zvolení do funkce ministra se výrazně angažoval v procesu rozšiřování NATO. V roce 1998 podporoval americko- britskou operaci Pouštní liška proti iráckému režimu a v roce 1999 opakovaně obhajoval letecké útoky na Jugoslávii. Byl jedním z prvním západních politiků, kteří označili jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče za válečného zločince. |
Úkol: transformace NATO
Pokud by se Japp de Hoop Scheffer skutečně stal novým generálním tajemníkem, funkce by se ujal pravděpodobně od 1. ledna, protože nynější tajemník aliance George Robertson skončí k 31. prosinci.
Úkolem v pořadí už jedenáctého generálního tajemníka NATO bude především pokračovat v transformaci a modernizaci aliancie a dohlížet na hladké začlenění sedmi nových zemí do struktur aliance.
Generální tajemník je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Je předsedou Výboru pro obranné plánování a Skupiny pro jaderné plánování. Je zodpovědný za činnost Mezinárodního sekretariátu.
Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO a reprezentuje Alianci pouze navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník.
Odchod skotského lorda
Své rozhodnutí, odejít z čela NATO po uplynutí čtyřletého funkčního období letos v prosinci, oznámil George Robertson hned na počátku letošního roku.
Lord Robertson, který užívá šlechtický titul, své působení ve funkci odmítl prodloužit o další rok, jak mu umožňují pravidla.
"Rád jsme pracoval v alianci a pro alianci. Řada vlád členských zemí mě vyzvala, abych zůstal ve funkci ještě pátý rok. Čtyři roky je pro tuto nesnadnou funkci právě dost a mě čeká ještě celý aktivní a prací naplněný rok, než odejdu," prohlásil tehdy Robertson.
Oznámení o odchodu bylo podle expertů velmi překvapivé. Všeobecně se předpokládalo, že využije možnosti prodloužit si mandát ještě o jeden rok do konce roku 2004, aby aliance získala čas na výběr vhodného nástupce.
|
TAJEMNÍCI NATO |
|
O desítce dosavadních generálních tajemníků v historii NATO čtěte na portále natoaktual.cz ZDE |
Jasný nástupce nebyl
Sám Robertson například tvrdil, že by po sobě rád viděl v čele NATO polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského, kterého označil za "ideálního kandidáta".
Polský prezident Kwasniewski však sám svou kandidaturu popřel s tím, že chce být především prezidentem a jeho funkční období vyprší až v roce 2005.
V kruzích bezpečnostních expertů i na stránkách médií se pak nejčastěji skloňovala jména dánského premiéra Poula Nyrupa Rasmussena, norského ministra zahraničí Jana Petersena a také norské ministryně obrany Kristin Krohnové-Devoldové, která by byla první ženou v čele aliance.
Ta však minulý týden stáhla svou kandidaturu a veřejně podpořila právě de Hoopa Scheffera. Ke žhavým kandidátům patřil též člen Evropské komise Antonio Vitorino, italský ministr obrany Antonio Martino a bývalý nizozemský ministr zahraničí Jozias van Aartsen.
Největší šance na usednutí do čela Severoatlantické aliance byla připisována portugalskému komisaři v Bruselu Antoniu Vitorinim. Má podporu portugalské vlády i mezi jinými zeměmi a především nijak zvlášť nekomentoval nedávné události v Iráku a spory ohledně ozbrojené intervence mezi Washingtonem a některými evropskými spojenci z aliance. Přijatelný by tedy byl jak pro Spojené státy, tak zřejmě i na straně druhé pro Německo a Francii.
