Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO vybírá generálního tajemníka

  9:17aktualizováno  9:17
Brusel - NATO už několik měsíců hledá náhradu za současného generálního tajemníka George Robertsona, jehož funkční období vyprší koncem roku. Nejžhavějším kandidátem na post je šéf nizozemské diplomacie Jaap de Hoop Scheffer. Podle některých zdrojů by mohl být jmenován už počátkem příštího týdne.

O obsazení křesla generálního tajemníka aliance spekuluj diplomaté už řadu týdnů. V posledních dnech však hned několik zdrojů z bruselského sídla aliance potvrdilo, že Nizozemec Scheffer je ten "pravý" a že jeho jmenování do funkce je jen otázkou několika dní.

"Je možné, že už v pondělí," konstatoval nejmenovaný diplomatický zdroj. Jednání však podle něj nadále pokračují. Se jménem příštího generálního tajemníka musí totiž souhlasit všechny členské státy aliance.

Neoficiální kandidaturu na post by tak měl stáhnout i kanadský vicepremiér John Manley, který byl považován za dalšího favorita a jeho kandidaturu podporoval silný člen aliance - Francie.

Analytici však přesto Manlymu nedávali mnoho šancí. Důvod byl prostý - je Kanaďan a od vzniku NATO bylo zvykem, že v čele aliance stanul vždy Evropan. Američané pak obsazují vojenské posty, jakým je například vrchní velitel sil NATO. Evropští spojenci by tuto tradici jen velmi neradi měnili.

Schefferovo jméno se objevilo v kolotoči spekulací teprve nedávno. Okamžitě se však stal favoritem. "Byl by dobrým tajemníkem NATO," prohlásil například současný tajemník George Robertson.

Ačkoliv pětapadesátiletý Scheffer nemá v nejvyšší politice mnoho zkušeností, na kolegy z NATO zapůsobil svým pragmatickým stylem a oddaností alianci zcela modernizovat. V osmdesátých letech pracoval Scheffer v nizozemské misi při NATO, loni sa stal členem vlády.

Podporu mu v jednáních o post generálního tajemníka vyjádřila i belgická vláda. "Je velmi otevřený diplomat, a to je důležité. Dokáže naslouchat jiným," uvedl šéf belgické diplomacie Louis Michel.

LORD ROBERTSON

Šestapadesátiletý Lord Robertson of Port Ellen, původem Skot, se stal desátým generálním tajemníkem aliance v říjnu 1999. Za dobu svého působení v čele aliance si  vydobyl přívlastek "neústupného Skota" podle toho, jakým způsobem se snažil prosadit při jednáních zájmy NATO. Narodil se v roce 1946 na Hebridech jako syn policisty. Od roku 1963 je členem Labouristické strany, kde působil ve skotských regionálních funkcích, mimo jiné i jako předseda skotské rady Labouristické strany (1977-1978). Na přelomu 70. a 80. let byl stínovým ministrem pro záležitosti Skotska, obrany a zahraničních věcí. Od května 1997 do října 1999 byl britským ministrem obrany. Od svého zvolení do funkce ministra se výrazně angažoval v procesu rozšiřování NATO. V roce 1998 podporoval americko- britskou operaci Pouštní liška proti iráckému režimu a v roce 1999 opakovaně obhajoval letecké útoky na Jugoslávii. Byl jedním z prvním západních politiků, kteří označili jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče za válečného zločince.

Úkol: transformace NATO
Vybrat nového generálního tajemníka musí konsenzem všech 19 členských zemí aliance. Jde o neformální proces bez oficiálních kandidátů. Kandidáti jen zřídka deklarují svůj zájem na veřejnosti a i vlády členských zemí se velmi diskrétně vyjadřují o své podpoře.

Pokud by se Japp de Hoop Scheffer skutečně stal novým generálním tajemníkem, funkce by se ujal pravděpodobně od 1. ledna, protože nynější tajemník aliance George Robertson skončí k 31. prosinci.

Úkolem v pořadí už jedenáctého generálního tajemníka NATO bude především pokračovat v transformaci a modernizaci aliancie a dohlížet na hladké začlenění sedmi nových zemí do struktur aliance.

Generální tajemník je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Je předsedou Výboru pro obranné plánování a Skupiny pro jaderné plánování. Je zodpovědný za činnost Mezinárodního sekretariátu.

Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO a reprezentuje Alianci pouze navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník.

Odchod skotského lorda
Své rozhodnutí, odejít z čela NATO po uplynutí čtyřletého funkčního období letos v prosinci, oznámil George Robertson hned na počátku letošního roku.

Lord Robertson, který užívá šlechtický titul, své působení ve funkci odmítl prodloužit o další rok, jak mu umožňují pravidla.

"Rád jsme pracoval v alianci a pro alianci. Řada vlád členských zemí mě vyzvala, abych zůstal ve funkci ještě pátý rok. Čtyři roky je pro tuto nesnadnou funkci právě dost a mě čeká ještě celý aktivní a prací naplněný rok, než odejdu," prohlásil tehdy Robertson.

Oznámení o odchodu bylo podle expertů velmi překvapivé. Všeobecně se předpokládalo, že využije možnosti prodloužit si mandát ještě o jeden rok do konce roku 2004, aby aliance získala čas na výběr vhodného nástupce.

TAJEMNÍCI NATO

O desítce dosavadních generálních tajemníků v historii NATO čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

Jasný nástupce nebyl
Ačkoliv se okamžitě po Robertsonově prohlášení doslova vyrojila desítka známých jmen evropské politiky, která by jej mohla ve funkci nahradit, ani dosud nebylo vůbec jasné, kdo se novým generálním tajemníkem aliance skutečně stane.

Sám Robertson například tvrdil, že by po sobě rád viděl v čele NATO polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského, kterého označil za "ideálního kandidáta".
Polský prezident Kwasniewski však sám svou kandidaturu popřel s tím, že chce být především prezidentem a jeho funkční období vyprší až v roce 2005.

V kruzích bezpečnostních expertů i na stránkách médií se pak nejčastěji skloňovala jména dánského premiéra Poula Nyrupa Rasmussena, norského ministra zahraničí Jana Petersena a také norské ministryně obrany Kristin Krohnové-Devoldové, která by byla první ženou v čele aliance.

Ta však minulý týden stáhla svou kandidaturu a veřejně podpořila právě de Hoopa Scheffera. Ke žhavým kandidátům patřil též člen Evropské komise Antonio Vitorino, italský ministr obrany Antonio Martino a bývalý nizozemský ministr zahraničí Jozias van Aartsen.

Největší šance na usednutí do čela Severoatlantické aliance byla připisována portugalskému komisaři v Bruselu Antoniu Vitorinim. Má podporu portugalské vlády i mezi jinými zeměmi a především nijak zvlášť nekomentoval nedávné události v Iráku a spory ohledně ozbrojené intervence mezi Washingtonem a některými evropskými spojenci z aliance. Přijatelný by tedy byl jak pro Spojené státy, tak zřejmě i na straně druhé pro Německo a Francii.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.