Modernizujte, vyzval Robertson
Transformace NATO a nové alianční síly rychlé reakce. To byla hlavní témata prvního dne neformálního zasedání ministrů obrany členských zemí NATO v americkém Colorado Springs.
"Aliance potřebuje vojáky, které lze vyslat moderního boje, ne početné armády na papíře," uvedl v rázném projevu generální tajemník NATO George Robertson. Apeloval tak na všechny členské země, aby zefektivnily své armády.
Modernizace vojenských struktur i armád samotných je podle Robertsona nejdůležitějším krokem v transformaci alianci. Jak uvedl, v současnosti mají armády zemí NATO takřka 1,5 milionů vojáků. "Schopných skutečného bojového nasazení je jen 55 tisíc. To je neúnosné," zmínil Robertson především s ohledem na nové úkoly aliance čelit novým hrozbám, jako terorismu či zbraním hromadného ničení.
"Tranformace není jen módním slovem. Ministři souhlasí s tím, že reforma NATO bude vidět na pružnosti a rychlosti čelit nekonvenčním hrozbám," prohlásil na závěr schůzky Robertson.
Nové síly rychlé reakce
Píše se rok 2007. Nejmenovaná země na Blízkém východě se stala terčem rozsáhlého teroristického útoku. Představitelé aliance rozhodují zakročit proti teroristům. Takový scénář měl středeční speciální seminář pro ministry obrany aliance na americké základně Shriever v Coloradu.
Formou bojové hry s názvem Dynamic Response 2007 nacvičovali ministři na vojenské základně za zavřenými dveřmi zvládnutí krize s pomocí nových sil rychlé reakce, které aliance buduje.
Z přísně utajovaného semináře, který připravily vojenské štáby USA a NATO, proniklo jen několik informací. Ministři a hosté se sešli "kolem velikého oválného stolu v pancéřované místnosti na základně", popsala americká média.
Během několika hodin pak byli hosté přímými svědky řízení simulované vojenské operace v reakci na teroristický útok. Důvěrná schůzka měla prověřit především možnosti nových sil rychlé reakce NATO.
Prvních část expedičních sil, které mají být schopny zasáhnout během pěti dní kdekoliv na světě, má být připravena 15. října. O vzniku takových jednotek rozhodla aliance před rokem na summitu NATO v Praze. Plně bojeschopné pro mise aliance mají být nové síly rychlé reakce v roce 2006 a mají čítat 20 až 25 tisíc vojáků speciálních jednotek - od průzkumníků a výsadkářů až po námořní, letecké a protichemické jednotky.
Rusko odmítlo jadernou hrozbu
Ruský ministr obrany Sergej Ivanov se ve čtvrtek před ministry zemí NATO osobně pokusil rozptýlit obavy z nové jaderné hrozby. Obavy vyvolalo minulý týden vyvolalo prohlášení Moskvy, že si vyhrazuje právo preventivních jaderných útoků a bude muset přehodnotit celou svou jadernou strategii, pokud NATO zůstane vojenskou aliancí.
Jak oznámil Ivanov, Rusko považuje jaderné zbraně za nástroj politického zastrašování. "Reálně nepočítáme s tím, že bychom mohli použít jadernou zbraň jako první," reagoval na dotazy Ivanov po zasedání Rady NATO-Rusko na závěr neformálního setkání ministrů obrany aliance.
Ruské ministerstvo obrany před týdnem zveřejnilo text, ve kterém konstatuje, že NATO je stále ofenzivní organizací a Rusko proto bude muset přehodnotit svůj vojenský postoj. "NATO je partnerem Ruska. Kdyby se zdála být Rusku aliance agresivní, asi bychom dnes nespolupracovali na vojenské úrovni," poznamenal Roberston.
USA uvažují o zavírání základen v Evropě
Spojené státy nadále uvažují v rámci restrukturalizace ozbrojených sil se zavíráním a přesunem amerických základen v Evropě.
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld nastínil, že Pentagon by měl vypracovat na časovém programu, podle kterého by k zavírání základen či jejich přesunu do jiných oblastí postupně došlo.
Z jednání za zavřenými dveřmi podle některých zdrojů vyplývá, že americký ministr zatím žádné konkrétní kroky nenastínil.
Ministr vyznamenal velvyslance Kovandu
Schůzky v americkém Coloradu se účastnil v doprovodu náčelníka generálního štábu i český ministr obrany Miroslav Kostelka. Ten využil setkání s českým velvyslancem při NATO Karlem Kovandou, aby jej vyznamenal.
Kovandovi předal resortní Záslužný kříž prvního stupně za dlouholetou práci a zásluhy o bezpečnost a obranu České republiky.
Žhavá témata: Irák a Afghánistán
"Naše schůzka bude o rozšíření ISAF do dalších provincií. Mise v Afghánistánu musí být úspěšná," prohlásil v předvečer schůzky ministrů generální tajemník NATO George Robertson.
Ministři obrany se rozšířením afghánské mise i mimo Kábul a možným zapojením i v poválečném Iráku zabývali ve čtvrtek. Žádné konkrétní rozhodnutí vzhledem k neformálnosti zasedání nepřijali.
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld seznámil ministry se současným stavem
|
PŘÍLOHY |
 |
 |
 |
"Afghánistán je stále nebezpečným místem. To je důvod, pro aliance v oblasti operuje. Dnes po schůzce víme, jaké síly máme k dispozici, pokud budeme požádáni o rozšíření mise i mimo Kábul," uvedl Robertson s tím, že rozhodnutí je na Radě bezpečnosti OSN.
NATO vyšle vojáky za hranice Kábulu
Podle pondělního rozhodnutí Severoatlantické rady by měl generální tajemník aliance George Robetson v nejbližších dnech informovat OSN a požádat o rozšíření mandátu pro mírové jednotky. Misi musí posvětit Rada bezpečnosti. Celkem aliance uvažuje o vyslání dalších dvou tisíc až deseti tisíc vojáků.
K prvnímu rozšíření mise i mimo Kábul by mohlo dojít už v prosinci. Rozhodnutí aliance totiž počítá s tím, že by ještě do zimy mohlo být ve městě Kunduzu na severu Afghánistánu rozmístěno až 450 německých vojáků.
Jejich hlavním cílem má být především dozor nad bezpečností a pomoc mezinárodním rekonstrukčním týmům a humanitárním organizacím, které zajišťují obnovu Afghánistánu.
"Německo chce převzít rekonstrukční tým v Kunduzu a je to jedna z priorit. Před nadcházející zimou se nemůžeme zastavit jen u jednoho týmu," uvedl Robertson.
O přítomnost jednotek NATO i v jiných provinciích žádají kvůli rostoucímu počtu útoků přívrženců bývalého vládního hnutí Taliban jak humanitární organizace a prozatímní afghánská vláda, tak i USA. Velení mise ISAF přitom převzala aliance teprve v srpnu.
