Vojska NATO skončí v Afghánistánu stejně jako Sověti, tvrdí studie

Vojska NATO v Afghánistánu jsou na dobré cestě zopakovat neúspěšnou invazi sovětských vojsk z roku 1979. Vyplývá to z nového dokumentu, za kterým stojí bývalí armádní důstojníci. Obsáhlý materiál má vyprovokovat interní debatu a podle jeho autorů přinést také nový pohled na současné vedení bojů.

Dokument nazvaný Lekce ze sovětské invaze do Afghánistánu mimo jiné tvrdí, že jak vojska NATO, tak sovětská vojska v roce 1979, se pokoušela vnutit Afgháncům jim zcela cizí ideologii. Následně pak, po první vlně problémů, od svého cíle upustila. Obě vojska pak prý nebyla schopna zajistit bezpečí civilistů, píše server telegraph.co.uk.

Autoři dokumentu v závěru spekulují, že po definitivním stažení vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 zůstane země v množství problémů a s velmi slabou ekonomikou. "Afghánistán bude mnoho let závislý na mezinárodní pomoci," shrnují autoři dokumentu, jehož cílem je zejména vyprovokování debaty nad současnou podobou vedení válečných konfliktů.

Ministerstvo obrany Velké Británie v noci na sobotu uvedlo, že dokument nereprezentuje pohled vlády jako celku. Pro mnoho politiků však bude procházení desítek paralel s neúspěšnou sovětskou invazí nepříjemným čtením. Ministerstvo také připomíná, že jen Velkou Británii stála účast na operacích v Afghánistánu miliardy liber a při bojích přišla o 450 vojáků.

Mluvčí britského ministerstva obrany však uvádí, že narozdíl od přístupu Sovětů je postup NATO přeci jen přijatelnější. Světové velmoci se totiž dohodly na podpoře Afghánistánu v několika následujících letech, což Sovětský svaz ekonomicky zničené zemi svého času neposkytl.

Snahou NATO nikdy nebyl dokonalý Afghánistán

Cílem spojeneckých vojsk prý navíc nikdy nebylo vybudovat dokonalý Afghánistán. Vojska NATO podle britského ministerstva obrany jen zajišťují bezpečnost svých domovských zemí tím, že pomohou Afgháncům se získáním kontroly nad jejich vlastním státem. Takovým, který nebude poskytovat živnou půdu pro teroristy.

Sovětská válka v Afghánistánu byla konfliktem mezi sovětskými intervenčními jednotkami bojujícími po boku afghánské komunistické vlády a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžáhedínů, usilujícími o svržení komunistické vlády. Povstalecké skupiny byly trénovány v Pákistánu a Číně a materiálně je podporovaly i Spojené státy. Deset let trvající konflikt vyvrcholil stažením sovětských vojsk.

Vojenský neúspěch tehdejší světové velmoci je historiky považován za jeden z hlavních důvodů kolapsu SSSR v roce 1991. I po stažení Sovětů však ve zdecimovaném Afghánistánu pokračovala občanská válka, která vedla v roce 1992 k nastolení islámského státu. Ten byl roku 1996 vystřídán vládou hnutí Tálibán.