Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Aliance testuje první ze svých bezpilotních očí pro sledování a průzkum

  11:31aktualizováno  11:31
První z pěti bezpilotních letounů Global Hawk, které si objednala Severoatlantická aliance, má za sebou první úspěšný let. Moderní bezpilotní stroje budou sloužit jako oči strategického systému pro sledování pozemních cílů, který spojenci budují. Do programu je zapojena i Česká republika.

Bezpilotní letoun Global Hawk | foto: NAGSMA

Bezpilotní stroj Aliance vzlétl z kalifornské základny Palmdale, vystoupal do výšky více než 12 kilometrů a po dvou a půl hodinovém letu přistál na letecké základně Edwards. Jde o první z pěti vyspělých letounů Global Hawk, které spojenci společně pořizují do budovaného systému pro sledování pozemních cílů AGS (Alliance Ground Surveillance).

RQ-4B Global Hawk Block 40

Bezpilotní dálkově řízený stroj pro dlouhodobé sledování a průzkum.

  • Pohon: Rolls Royce-NA AE 3007H turbofan
  • Rozpětí: 39,8 m
  • Délka: 14,5 m
  • Výška: 4,7 m
  • Váha: 6,7 t
  • Max. vzl. váha: 14,6 t
  • Palivo: 7,8 t
  • Rychlost: 575 km/h
  • Dosah: 16 113 km
  • Dostup: 18 288 m

„Systému umožní Alianci trvale sledovat rozsáhlé oblasti z velkých výšek a za jakýchkoli povětrnostních podmínek. Systém dá velitelům ucelený obraz o situaci na zemi,“ uvedl manažer programu Dietmar Thelen ze specializované agentury NATO (NAGSMA).

Program AGS patří k nejdůležitějším společným projektům Aliance. Systém má být hlavním pilířem pro ochranu aliančních vojáků na bojišti a pro získávaní zpravodajských a průzkumných informací.

Hlavní základnou bude italská Sigonella a operačních schopností má postupně dosáhnout v letech 2017 a 2018.

Bude schopen odhalit a stopovat pohybující se objekty a poskytnout radarové snímky pozorovaných oblastí a důležité informace předávat velitelům i vojákům v reálném čase přímo v boji. Systém by tak měl vojáky nejen chránit, ale i zvýšit jejich bojeschopnost a efektivnost. Využít lze systém i při živelných pohromách, průmyslových haváriích či teroristických útocích.

Použití systému sledování pozemních cílů NATO

Použití systému sledování pozemních cílů NATO

Na projektu za celkových 1,3 miliardy eur se podílí celkem 15 zemí včetně České republiky. Kvůli ekonomické krizi však byl projekt v polovině roku 2010 ohrožen, když z něj kvůli úsporám ve státním rozpočtu vystoupilo Dánsko a představitelé NATO se báli „dominového efektu“ a odstoupení dalších zemí.

Ani česká účast přitom nebyla kvůli škrtům zcela jasná. Česko má totiž podle dřívějších údajů ministerstva obrany do projektu vložit zhruba 550 milionů korun v několika splátkách rozložených do období let 2013 až 2018. Částka vychází z předem stanoveného klíče bezpečnostních investic NATO a činí 1,51 procenta z celkového objemu nákladů na pořízení systému.

Kromě vysoce sofistikovaných strojů Global Hawk pořizují státy NATO sdružené v programu také mobilní pozemní pozorovací stanice. Zajímavostí je, že od 80. let minulého století, kdy spojenci společně nakoupili flotilu průzkumných letounů AWACS, jsou nové bezpilotní letouny teprve druhým takovým projektem, kdy letouny bude vlastnit sama Aliance.

Podobně už jen totiž státy NATO nakoupily a provozují z maďarské základny Pápa transportní letouny C-17 Globemaster pro strategickou přepravu.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.