Jenže z podtextu výsledků norského summitu lze zřetelně vyčíst další vzkaz. Nechává-li NATO rozhodnutí o radaru na dohodě dvou zemí, netrvá ani na tom, aby tento systém spadal pod velení aliance.
Sociální demokraté i někteří zelení přesto opakují původní argumenty. "Naše podmínka je, aby ten systém byl vybudován v rámci NATO," říká šéf zahraničního výboru Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
Předseda strany Jiří Paroubek připouští, že kdyby NATO nahlas řeklo, že nestojí o začlenění radaru do systému kolektivní obrany, nebude to vyžadovat ani ČSSD.
68 procent Čechů je proti
"Kdyby to NATO nechtělo, tak to asi není potřeba," řekl Paroubek. Ovšem dodal, že takto si sociální demokraté výsledek neformální schůzky šéfů diplomacií nevykládají.
A především zdůraznil, že bude trvat na referendu. To by patrně plán na vybudování součásti amerického protiraketového deštníku v Brdech pohřbilo.
Podle výzkumů si ho nepřeje 68 procent Čechů. V ČSSD je i skupina poslanců nakloněných vybudování americké základny.
Stejně na tom byla Kanada, říkají zelení
Jeden z nich, Petr Wolf, naznačil, že strana by časem mohla ze svých podmínek ustoupit: "Situace se vyvíjí a může přijít chvíle, kdy se začne hledat jiné řešení."
Zelení si kladou stejnou podmínku jako ČSSD. "Náš požadavek, aby základna byla součástí NATO, nadále trvá. Není to nic vzdorovitého nebo nelegitimního."
"Stejně na tom byla Kanada, která se nechtěla stát součástí systému, nad nímž nemá kontrolu. Proto nakonec žádost USA odmítla," vysvětlil poslanec zelených Ondřej Liška.
Připustil, že strana je v otázce radaru v rozporu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, kterého do vlády sama vyslala.
"To je holt problém. Ale je úspěch, že se nám podařilo požadavek na začlenění radaru pod NATO prosadit na jednání aliance i evropskou úroveň," dodal Liška.
