Polsko se obrátilo na alianci s žádostí o pomoc už v květnu, členské státy NATO v pondělí pomoc schválily takzvanou tichou procedurou, když do včerejšího dne nevznesla námitky žádná z 19 zemí aliance.
Stabilizační síly pod velením Polska se v jižním sektoru Iráku budou moci spolehnout na databáze aliance, stejně jako na komunikační plány a zpravodajské informace, které připravují experti NATO. Agentura NATO pro materiální zabezpečení NAMSA zase pomůže Varšavě levně a především rychle zásobovat jednotky přímo v Iráku.
Ačkoliv schválení pomoci aliance Polsku neznamená, že by se NATO přímo zapojilo do mírové operace v poválečném Iráku, podle analytiků může být předzvěstí daleko větší role.
Polsko plánuje, že nad stabilitou a bezpečnosti v oblasti by mělo bdít až 7 tisíc vojáků. Samotná Varšava chce vyslat až 2 tisíce polských vojáků. Zbývající část by měly tvořit jednotky dalších zemí, které by se chtěly na operaci podílet. Zájem má například Ukrajina. Prezident Leonid Kučma podle neoficiálních zdrojů nabídl do kontingentu 1700 vojáků.
S mírovou správou svěřeného iráckého sektoru, který dostalo Polsko na starost, by Varšava mohla začít už za měsíc. Minulý týden to oznámil polský ministr obrany Jerzy Smajdzinski s tím, že kontingent o síle 7 tisíc vojáků bude zcela připraven dohlížet nad stabilitou a bezpečností v Iráku v srpnu.
Smajdzinski však zatím odmítl specifikovat, které státy kromě Polska by se operace měly zúčastnit. Hovoří se například i o Dánsku, které by pomohlo především s technickým zajištěním operace.
