Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO sníží počet vojáků v Bosně

  9:02aktualizováno  9:02
Brusel - Severoatlantická aliance opět výrazně zredukuje počet vojáků mírové mise SFOR v Bosně a Hercegovině. Ze současných 12 tisíc vojáků jich příští rok v oblasti zůstane 7 tisíc. Dohodli se na tom ministři obrany i zahraničí členských zemí v Bruselu.

Ministři obrany a po nich i šéfové diplomacií členských zemí konstatovali, že dobrá bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině dovoluje zredukovat mírové síly až o pět tisíc vojáků.

"Bezpečnostní prostředí ve strategicky důležité oblasti Balkánu je stabilní, ale zůstává křehké," uvádí se v závěrečném komuniké ze zasedání ministrů.

O dalším osudu mise SFOR a případném předání operace Evropské unii, rozhodne aliance až na svém červnovém summitu v tureckém Istanbulu. Evropská unie má o misi eminentní zájem. Před časem již převzala od NATO operaci v Makedonii.

Právě operace Concordia má být jakýmsi testem pro Evropskou unii, zda zvládne i náročnější a rozsáhlejší mírovou misi - v Bosně. Ministři aliance se proto dohodli, že do istanbulského summitu přezkoumají, zda by aliance mohla misi předat s koncem roku 2004.

Stahování vojáků z Bosny už před týdnem avizovala Kanada, která chce od dubna nechat v oblasti jen polovinu z dosavadního počtu 1200 vojáků. "Je to výsledek úspěšnosti mise nikoliv selhání," vysvětlil kanadský ministr obrany John McCallum s tím, že situace v Bosně je již delší dobu výrazně stabilizovaná a není proto důvod nechávat v zemi tak početný kontingent.

K redukci mírových misí na Balkáně sáhla samotná Severoatlantická aliance už počátkem letošního roku. V Bosně od února letošního působí jen asi 12 tisíc aliančních vojáků z původních 19 tisíc. Jednotky KFOR v Kosovu pak NATO zredukovalo z 38 tisíc na 33 tisíc mužů. V Kosovu však nyní narozdíl od Bosny prozatím s další redukcí nepočítá.

Na jednací stůl se v Bruselu dostala i otázka válečných zločinců, po kterých alianční jednotky na Balkáně pátrají. Dopadení několika nejhledanějších osob, obviněných z válečných zločinů a jejich předání Mezinárodnímu tribunálu v Haagu, považuje NATO za nejdůležitější krok k integraci bývalých jugoslávských republik do evropských a aliančních struktur.

Zvláštní pozornost věnovali ministři v závěrečném prohlášení především bosenskosrbskému prezidentovi Radovanu Karadžičovi a bývalému vrchnímu veliteli bosensko-srbské armády Ratko Mladićovi, které soudní tribunál viní mimo jiné z genocidy, zločinů proti lidskosti a podílu na krvavých etnických čistkách.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.