"Budeme moci mnohem lépe přemisťovat naše jednotky do míst konfliktů," zdůraznil význam podepsané úmluvy generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.
Díky smlouvě podle něj také Ukrajina bude mnohem těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí. Scheffer zopakoval, že pro další partnerství aliance a Kyjeva je důležité budování demokracie a zajišťování lidských práv na Ukrajině.
"Velmi důležité je posílení demokratických struktur a vláda zákona," uvedl. NATO podle něj sleduje přípravy podzimních prezidentských voleb v zemi. Ukrajina usiluje o začlenění do NATO a také do Evropské unie. Účastnila se již například mírových operací v jihosrbském Kosovu a také v Afghánistánu. Kyjev se zároveň snaží udržovat dobré vztahy se sousedním Ruskem.
Ukrajinský prezident Leonid Kučma ale bývá terčem kritiky Západu, který mu mimo jiné vytýká údajný podíl na zavraždění žurnalisty Heorhije Gongadzeho v roce 2000 a na schválení prodeje moderní vojenské technologie iráckému režimu Saddáma Husajna v roce 2002 v rozporu se sankcemi OSN. Kučma veškerá obvinění popírá.
Kučma se v listopadu 2002, ač nepozván, zúčastnil summitu Severoatlantické aliance v Praze. Aliance mu dala měsíce před vrcholnou schůzkou diplomatickými kanály najevo, že ho v Praze nechce. Spojené státy ho totiž obvinily, že schválil prodej moderního radarového systému Kolčuga do Iráku.
Vztahy Ukrajina a USA se od té doby zlepšily. Do značné míry díky vyslání více než 1500 ukrajinských vojáků do stabilizačních sil v Iráku. Nicméně USA a další západní státy Kučmovu vládu nadále viní z potlačování opozice a z umlčování nezávislých sdělovacích prostředků.
