Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruské jaderné zbraně na Krymu? Jsme hluboce znepokojeni, zní z Aliance

  20:03aktualizováno  20:03
Ministři zahraničí NATO odsoudili rozsáhlou militarizaci anektovaného poloostrova Krym a plány Moskvy na posilování vojenské přítomnosti v Černém moři. Za znepokojující pak označili výroky ruských představitelů o možném rozmístění jaderných zbraní a jejich nosičů na Krymu.

Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin a tajemník NATO Jens Stoltenberg během schůzky šéfů diplomacií zemí Aliance v turecké Antalyi | foto: NATO Photos

„Jsme hluboce znepokojeni výroky ruského vedení s ohledem na možné budoucí rozmístění jaderných zbraní a jejich nosičů na Krymu, což by bylo destabilizující,“ uvádí se ve společném prohlášení ministrů osmadvacítky ze středeční jednání v turecké Antalyi.

Znepokojivé jsou podle ministrů NATO a šéfa ukrajinské diplomacie Pavla Klimkina také plány Ruska na posílení vojenské přítomnosti v Černém moři.

Úplatky a útěky. Ukrajinci dělají vše pro to, aby nemuseli narukovat

Napjaté vztahy s Ruskem a situace na Ukrajině byly hlavními tématy prvního dne dvoudenní schůzky. Šéfové diplomacie v prohlášení vyzvali Rusko, aby „zastavilo v pokračující trvalé destabilizaci východní Ukrajiny“ a k dodržování mezinárodního práva.

Naposledy zástupce ruského ministerstva zahraničí v březnu prohlásil, že Moskva má právo nasadit jaderné zbraně na Krymu, o plánech zatím ale neví.

Součástí jednání byla také informativní zpráva amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se v úterý v Soči setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem i prezidentem Vladimirem Putinem.

Aliance na sankcích zatím trvá

Moskva prý má zájem o uvolnění napětí na východě Ukrajiny. Otázkou však podle diplomatů zůstává, do jaké míry lze taková ujištění brát vážně. „Věříme, velmi, velmi silně, že prezident Putin, Rusko, separatisté, budou společně spolupracovat s ukrajinskou vládou, aby byly naplněny dohody z Minsku a učiněn pokrok,“ uvedl Kerry.

Porošenko mluví o pseudopříměří

Na východě Ukrajiny vládne podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka "pseudopříměří". Řekl to ve středu v německé televizi ZDF při návštěvě Berlína, kde se setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle ní je prosazování dohod o klidu zbraní na východní Ukrajině "namáhavé".

Porošenko také obvinil Moskvu, že posiluje svoji vojenskou přítomnost ve východních oblastech jeho země, kde proti ukrajinské armádě bojují proruští separatisté. I přes dohodnuté příměří přibývá podle Porošenka ruských vojáků zejména v oblasti přístavního města Mariupol. Obává se, že povstalci chtějí na příkaz ruského prezidenta Vladimira Putina vybojovat pozemní cestu na Krym, který Moskva anektovala loni na jaře.

Podle českého ministra Lubomíra Zaorálka ruská strana deklaruje svůj zájem na nalezení cesty k uklidnění situace na Ukrajině, na naplňování Minských dohod jako závazku, kterému je připravena dostát. „Stále ovšem trvá to, že pokud na ruské straně nebude snaha situaci deeskalovat, nemůžeme mluvit o uvolňování sankcí,“ konstatoval šéf české diplomacie.

Jak upozornil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, spojenci ale měli doposud možnost vidět jen stále častější porušování příměří a omezování pozorovatelů mise OBSE ze strany proruských separatistů.

„Důrazně odsuzujeme ruské agresivní akce. Vyzýváme Rusko, aby plně dodržovalo mezinárodní právo. Ruská zábor Krymu je nezákonný a nelegitimní a neuznáváme ho,“ prohlásil Stoltenberg. 

Krátce před schůzkou ministrů obvinil Rusko, že dál soustřeďuje vojenské síly podél ukrajinské hranice a zásobuje proruské separatisty těžkými zbraněmi i vojáky. Což podle jeho slov může být signálem o případné nové ofenzívě.

Moskva přítomnost svých vojáků na východě Ukrajiny nebo dodávky těžké vojenské techniky popírá a naopak z porušování příměří obviňuje Kyjev. 

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.