Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO se chystá na rozšíření o sedm zemí

  0:01aktualizováno  0:01
Brusel - Severoatlantická aliance se vnitřně chystá na velké rozšíření - podle převládajícího názoru nabídne v listopadu v Praze členství dalším sedmi postkomunistickým zemím, tedy Slovensku, Slovinsku, Rumunsku, Bulharsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku. Přesvědčení, že je třeba postupovat právě takto, uzrálo v alianci v posledních dvou měsících.
"Je skoro jisté, že to bude sedm zemí," potvrdil ČTK nejmenovaný diplomatický zdroj NATO. Podle dalších pramenů dospěly Spojené státy k závěru, že by bylo politicky výhodnější provést tento "big bang", než druhou vlnu rozšíření jakkoli omezit - každá jiná varianta obnáší podle nich řadu nevýhod.

Vyjít vstříc pouze Slovensku a Slovinsku by se v podstatě rovnalo kosmetické operaci jakéhosi zarovnávání hranic NATO, postrádalo by politickou váhu, nehledě na hypotéku v případné podobě budoucí slovenské vlády.

Zahrnout baltské země by odpovídalo dlouholeté logice politiky zejména Spojených států, vyvolalo by však rozpaky jižních členů NATO, podle nichž není o nic riskantnější vzít také Rumunsko a Bulharsko - kterým NATO navíc dluží odměnu za chování během vojenské operace proti Jugoslávii v roce 1999.

Perspektiva přijetí sedmi zemí, vesměs zaostalejších, než byly Česká republika, Polsko a Maďarsko před třemi lety, vyvolává samozřejmě obavy. V kuloárech NATO se mluví o nebezpečí dalšího rozředění její akceschopnosti, ztížení jejího fungování kvůli nepřipravenosti, ale také odlišné mentalitě politiků a zejména vojáků z nových států. Podle některých starousedlíků je to tentokrát opravdu "začátek konce" klasického NATO.

Spojené státy jako rozhodující síla v alianci se podle všeho již rozhodly. Náměstek ministra zahraničí Marc Grossman při pokračující okružní cestě Evropou mluví o "robustním" rozšíření. Americký velvyslanec při NATO John Burns minulý týden v článku pro list International Herald Tribune popsal se sympatiemi tužby
kandidátských zemí, aniž jim jakkoli oponoval.

"Tyto země, oběti zvůle 20. století, si cení aliance jako příslibu stability a bezpečnosti v nejistém 21. století," uvedl. "Nové demokracie si přejí solidaritu organizace, v níž se velké i malé národy kolektivně zavazují bránit jeden druhého proti konvenčním vojenským hrozbám, ale také proti nové směsi terorismu
a zbraní hromadného ničení, která se objevila od 11. září."

Při svých návštěvách prý zdůrazňoval "nezbytnost potírat korupci a dodržovat pravidla demokracie a právního státu, což je důležité zejména na Slovensku, kde se v září konají kritické volby". Slovensko bylo v článku zmíněno jako jediný problém - důkaz, jak špatně stravitelná je pro aliance možná politická změna v Bratislavě.

Velké rozšíření by měla usnadnit nová smlouva NATO s Ruskem, na jejímž základě bude zřízena stálá Rada NATO-Rusko s rozsáhlou agendou; značná část problémů, které dnes aliance řeší, bude probírána za účasti ruských "polospojenců". Moskva za této situace zřejmě rozředí svou kritiku nové vlny rozšíření, i když
názory na jeho smysl, i v souvislosti s Radou NATO-Rusko, se budou dál lišit.

"Mechanické rozšíření aliance nepomůže vyřešit problémy, kterým dnes čelí světové společenství," řekl tento týden ministr zahraničí Igor Ivanov. "Proto navrhujeme nový způsob řešení těchto problémů, a to ustavení 'dvacítky' Rusko-NATO."

Myšlenka "big bangu" se v každém případě ujala na tomto pozadí velmi rychle, ba nečekaně. Ještě před několika měsíci se velmi vážně pochybovalo o šancích baltských zemí, natož Rumunska a Bulharska. Vývoj způsobily hlavně výsledky jednání s Ruskem, podle pesimistů pak také rostoucí pocit v USA, že je třeba využít
politický potenciál aliance, jejíž slabou vojenskou kapacitu v dnešním světě stejně nepotřebují.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Vrtulníky Mi-24 a Mi-171š v akci při záchraně pilota
Dny NATO navštívilo 90 tisíc lidí. Nedělní program pokazilo počasí

Nedělním programem skončily Dny NATO v Ostravě. Fandové letecké techniky marně očekávali start aerobatické skupiny Saudi Hawks ze Saúdské Arábie, jejich...  celý článek

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.