Bulhaři, Estonci, Litevci, Lotyši, Rumuni, Slováci a Slovinci se už nebudou muset mačkat ve stísněných prostorách spolu s delegacemi partnerských zemí. Ostatně třeba takové Rusko až dosud nepřipouštělo "pouhé pozvané" na "svá" jednání s aliancí. Aliance se současně rozhodla vyhovět žádosti tří postsovětských pobaltských republik, jakož i Slovinska, o poskytnutí leteckého deštníku, až se tyto země i formálně stanou členy aliance.
Jak dnes uvedl před novináři představitel NATO, který si nepřál být jmenován, zpočátku půjde o zajištění ochrany prostřednictvím přepadových stíhaček po dobu tří měsíců, poté aliance zváží další postup. Další detaily operace však zdroj neprozradil. "Nic neskrýváme. Jde o obrannou záležitost, při níž bude nasazeno jen minimálně nutné množství stíhaček. Nepředstavuje to žádné ohrožení Ruska, které bude informováno," odpověděl činitel otázku ohledně reakce Moskvy.
Sedm nových členů formálně vstoupí do aliance 29. března uložením ratifikačních listin ve Washingtonu; ceremonie v Bílém domě by se měli zúčastnit šéfové států či vlád. Další slavnost, vztyčování vlajek, bude následovat 2. dubna v bruselské centrále.
Vzápětí se však ministři zahraničí pustí do pracovního programu v podobně přípravy istanbulského summitu, rozšíření alianční mise v Afghánistánu či otázek protiteroristického boje.
O potřebě zajistit protivzdušnou ochranu nových členů se v aliančních kuloárech hovoří už delší čas; pobaltské státy nejsou stíhačkami vybaveny vůbec, další země disponují technikou ještě sovětské provenience v pokročilém stádiu opotřebovanosti, takže operačně lze nasadit minimum strojů. Ostatně nováčci byli do aliance pozváni předloni na pražském summitu, jehož hostitelé se rovněž museli na spojence obrátit s žádostí o letecký deštník.
