Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrtící syrské jedy se rozpustí v titanovém kotli. Ohlídá to NATO i Rusko

  15:15aktualizováno  15:15
Mezi vojenskými velmocemi se rýsuje neobvyklá spolupráce. Rusko a Severoatlantická aliance jednají o společné námořní operaci ve Středozemí, jejímž cílem by byla ochrana nákladní lodi Cape Ray. Právě na její palubě totiž experti budou ničit odevzdaný syrský chemický arzenál.

Vojáci na dánské válečné lodi Esbern Snare hledí na norskou loď Helge Ingstad, které doprovází dánskou komerční loď, jež ze Sýrie odveze část chemických zbraní (5. ledna 213) | foto: AP

O vyjednávání mezi NATO a Moskvou o společné námořní operaci informovali jako první zpravodajové agentury Reuters s odvoláním na oficiální zdroje. Ty prozradily, že mocnosti diskutují o tom, že by se ruské a americké válečné lodě podílely na zajištění ochrany plavidlu Cape Ray. Právě na této lodi amerického námořnictva totiž experti zničí nebezpečný chemický materiál a již vyrobené chemické zbraně, které se syrský režim zavázal do konce června odevzdat.

K likvidaci bojových látek v mezinárodních vodách přikročila Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) ve spolupráci s mocnostmi poté, co jejich zničení na pevnině odmítly čtyři oslovené země. S likvidací syrského arzenálů a látek k výrobě zbraní nechce mít nic do činění Albánie, Rusko, Belgie ani Norsko. Američanům zničení cizích chemických zbraní na své půdě přímo zakazuje zákon.

Odhadovaných 500 tun chemikálií, které Sýrie nezneškodní svépomocí, tak dostali experti za úkol zlikvidovat v mezinárodních vodách na palubě speciálně upraveného amerického plavidla vybaveného odolnou titanovou nádrží.

Nejnebezpečnější bojové látky včetně sarinu a yperitu budou neutralizovány štěpením vodou. Zbytkové produkty pak mají být následně převezeny do zařízení na likvidaci odpadu. Oslovení nezávislí experti se shodují na tom, že by takovýto postup neměl představovat žádné ekologické riziko.

V pátek OPCW oznámila, že na likvidaci se budou podílet dvě soukromé firmy, jedna z USA a druhá z Finska. Kontrakt získaly ve veřejné soutěži. Obě společnosti patří k světovým lídrům na poli likvidace odpadů (na to, jaké konkrétní látky budou firmy likvidovat, se můžete podívat v oficiálním oznámení výsledků tendru OPCW).

Společná operace je symbolickým gestem

Pokud jde o technické zajištění ochrany jednoho z nejnebezpečnějších nákladů světa na palubě Cape Ray, odborníci namítají, že jde o čistě symbolické gesto, neboť Spojené státy by celou akci byly s přehledem schopné zajistit samy.

Na pozadí tradičního antagonismu mezi Washingtonem a Moskvou, čas od času kulminujícího v otevřené přestřelky, třeba v případě protiraketového systému nebo aktuálně v kontextu dění na Ukrajině, by však takovýto společný projekt mohl napětí trochu zklidnit. Přinejmenším co se střetu různých zájmů v Sýrii týče.

Kreml by navíc tímto krokem mohl částečně sebrat vítr z plachet všem, kdo mu hrozí vztyčeným prstem kvůli rozsáhlým zbrojním dodávkám režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

Mocnosti ještě musí dořešit několik otázek technického rázu, třeba ohledně postupu při případném útoku. Podle zdrojů z NATO, které aktuální vývoj komentovaly pro Reuters, by ale dohoda mezi USA a Ruskem mohla být oznámena už příští týden.

Pokud vše dopadne tak, jak avizují zainteresované zdroje, půjde o další nepříliš častou spolupráci takovéhoto rozsahu. Moskva svá plavidla vyslala na společnou misi se Severoatlantickou aliancí dvakrát. V letech 2006 a 2007 hlídkovala bok po boku ve Středozemí a o sedm let dříve ruské pozemní složky dočasně přispěly k misi NATO v tehdy válkou zmítaném Kosovu.

Stranou těchto několika málo případů šlo vždy o vojenská cvičení nebo spolupráce na nižší úrovni, třeba v boji s piráty.

Nebezpečný náklad budou překládat v Itálii

Do procesu likvidace syrského chemického arzenálu nicméně nejsou zapojeny jen Spojené státy a Rusko. Syrský režim se zavázal dopravit veškeré chemikálie k výrobě zbraní a již existující arzenál do svého středomořského přístavu Lázikíja. Odtud je pak plavidla převáží do Itálie, kde jsou posléze naloženy na americké plavidlo Cape Ray. Na celý proces přitom dohlíží kromě Američanů a Rusů třeba ještě Číňané, Dánové nebo Norové.

Právě jejich fregaty bděly nad vůbec prvním takovýmto převozem nebezpečného materiálu na palubě dánského komerčního plavidla začátkem ledna (více o tom se dočtete zde).

Třetí a zatím poslední takovýto náklad vyplul ze syrského přístavu Lázikíja v pondělí. Doprovázel jej přitom ruský raketový křižník s jaderným pohonem Petr Veliký.

Část arzenálu podle OSN a OPCW již syrský režim zničil na svém území. Ozývají se ale hlasy, že Damašek dosud předal mezinárodnímu společenství nanejvýš pět procent svých zásob smrtících látek a spekuluje se o tom, že zbytek ani v plánu odevzdat nemá. Podle některých zpráv pak syrský režim své zásoby přesunul a buduje ve spolupráci s íránskými a severokorejskými specialisty nové, moderní sklady chemických zbraní, ukryté před zraky mezinárodních inspektorů (více o tom se dočtete zde).

Damašek se přitom zavázal předat 700 tun nejnebezpečnějších látek do konce loňského roku. Když tuto lhůtu nedodržel, vyprosil si na mezinárodním společenství její prodloužení do 5. února. Napodruhé za vydatné přímluvy Kremlu slíbil vše napravit do 1. března.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.