Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko pomocí dronů krade vojákům NATO z telefonů citlivá data

  16:00aktualizováno  16:00
Rusové podle západních zpravodajců otevřeli novou frontu v informační válce. Zaměřují se na alianční vojáky a data z jejich chytrých telefonů. Zajímají je operační informace či síla jednotek rozmístěných při hranicích s ruskou federací.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: DVIDS

Zástupci NATO považují tyto snahy za koordinované akce ruských státních orgánů. Podle nich Moskva používá sofistikované drony vybavené zařízením na monitorování elektronických zařízení, jež běžní lidé nemají k dispozici, píše web The Wall Street Journal.

Hlavním cílem ruských zpravodajců má být kontingent čtyř tisíc vojáků NATO rozmístěných v Pobaltí a Polsku.

Jedním z postižených byl například podplukovník Christopher L’Heureux, který převzal v červenci velení nad základnou v Polsku. Voják zjistil, že se neznámý hacker snažil získat data z jeho osobního iPhonu. Díky IP adrese bylo zjištěno, že stopy vedou do Ruska.

Ruský vir v mobilní aplikaci umožnil zaměřovat ukrajinské dělostřelectvo

L’Heureux, který má na starosti rozmístění jednotek k odražení potenciálního útoku vedeného z Ruska, tvrdí, že byl také sledován.

Podle něj byly chytré telefony či facebookové účty „hacknuty“ minimálně dalším šesti vojákům pod jeho velením. Myslí si, že Rusové možná chtějí vojáky jen zastrašit: že jsou sledováni a že může být prolomeno jejich heslo.

Zástupci NATO odmítli poskytnout technické detaily bezpečnostních opatření k těmto případům, ale tvrdí, že vojáci jsou trénováni, aby rizikům kybernetických útoků odolali.

Vojenští experti na kyberšpionáž soudí, že přelety dronů a shromažďování dat z chytrých telefonů naznačují, že se Rusové snaží monitorovat alianční jednotky na nových základnách, aby zjistili, jestli počet vojáků odpovídá veřejně deklarovanému.

Experti přikládají incidentům různou váhu

Část expertů vojenskou důležitost takových akcí snižuje s tím, že způsobí malou či žádnou škodu a často jde jen o získání informací, které jsou veřejně přístupné.

Někteří ale tvrdí, že v krizi by mohly shromážděné informace a nabourané smartphony zpomalit reakci NATO při ruských vojenských akcích. Například kdyby byl telefon některého z důstojníků použit k rozesílání falešných rozkazů. Ač je taková komunikace v rámci armády zakázaná, přesto by mohla do řad vojáků vnést zmatek. Pokud by nabouraný telefon někdo z vojáků přinesl do prostor se zvýšenými bezpečnostními opatřeními, mohl by být podle odborníků použit ke sběru citlivých informací.

Vojáci sloužící poblíž estonsko-ruských hranic si v lednu stěžovali na „divné věci“, které se dějí s jejích telefony na základně v Tapě v době, kdy na základnu měly přijet nové francouzské a britské jednotky.

Vyšetřování ukázalo, že Rusové zřejmě použili přenosné zařízení, aby získali přístup do smartphonů v oblasti. Zařízení zachytávalo data poslaná skrze tyto telefony a odstraňovalo na nich kontakty. Od incidentu v Tapě museli vojáci odstranit SIM karty z telefonů a internet mohou používat pouze v zabezpečených zónách. Využívání aplikací na určení polohy je také zakázáno.

Rusy zajímaly i osobní informace vojáků

Někdy je cílem vojáky pouze kompromitovat jejich osobními informacemi zjištěnými ze sociálních sítí. V Litvě například neznámý člověk americkému vojákovi sdělil informace o něm a jeho rodině, podobný incident se stal ve vlaku v Polsku. Podle zpravodajců byli tito lidé ruští agenti.

„Rusko se vždy snažilo cílit na zaměstnance NATO kvůli zpravodajským informacím. Ale takové obtěžování a zastrašování je za poslední dobu bezprecedentní,“ myslí si Keir Giles z mezinárodního institutu Chatham House, který se zabývá vztahy s Ruskem.

Podle něj je jasné, že v oblastí Pobaltí a Polska, které jsou v dosahu ruských antén a dronů, probíhá informační válka. Estonsko, Litva i Lotyšsko už zažily kybernetické útoky na celonárodní sítě, ze kterých viní Rusko.

„Jsme v nevyhlášené nekonvenční kybernetické válce. Víme, v jakém sousedství žijeme,“ řekla už dříve litevská prezidentka Dalia Grybauskaité. Bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves zase prohlásil, že během jeho mandátu, který skončil loni, bylo zpozorováno několik podezřelých dronů.

Christopher L’Heureux mluví o snaze o nabourání se do jeho telefonu:

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal osm lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž osm lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.