NATO bude řešit ruské rakety a zadržené ukrajinské námořníky

Rusko musí propustit zadržované ukrajinské námořníky a lodě a předložit jasné důkazy, že neporušuje smlouvu INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Moskvu k tomu vyzval šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že půjde o hlavní témata nadcházející schůzky ministrů zahraničí Aliance v Bruselu.

Ruské stíhačky při přeletu nad mostem spojujícím pevninské Rusko s anektovaným poloostrovem Krym. Na snímku též ruský tanker, který pod mostem blokuje námořní plavbu Kerčskou úžinou. | foto: Reuters

Stoltenberg opět Moskvu vyzval neprodlenému propuštění ukrajinských námořníků, zadržených před týdnem Ruskem v Kerčském průlivu. Zároveň ujistil Kyjev, že Aliance Ukrajině jako partnerské zemi poskytuje politickou i vojenskou podporu.

„Takové použití síly není možné. Vyzýváme ke klidu a zdrženlivosti. Rusko musí propustit ukrajinské námořníky a lodě. Musí také umožnit svobodnou plavbu. A neomezený přístup do ukrajinských přístavů v Azovském moři. Ukrajinské lodě, vojenské i civilní, mají právo se plavit přes Kerčský průliv a Azovské moře,“ řekl.

Dvoudenní jednání šéfů diplomacie devětadvacítky začíná v Bruselu v úterý a vyhrocené vztahy s Ruskem budou klíčovým tématem schůzky.

Šéf NATO připustil, že očekává od spojenců ostrá slova na adresu ruského zásahu v Kerčském průlivu, při kterém ruské síly zadržely tři ukrajinské bojové lodě a 24 námořníků.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí varoval, že ukrajinské vedení má informace o prudkém zvýšení stavu ruských vojsk podél hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu.

Kyjev podle něj využije všech možností, aby posílil obranu svých hranic s Ruskem a administrativní hranice mezi ukrajinským vnitrozemím a Krymem.

V deseti oblastech země od minulého týdne proto platí výjimečný stav, posílena byla ochrana kriticky důležité infrastruktury včetně jaderných a vodních elektráren. Posílena má být protivzdušná obrana, na hranice se přesunou obranné jednotky a povolány mají být také zálohy.

Smlouva INF

Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty

• Podepsána v roce 1987, dosáhla likvidace 2 692 nosičů-raket. Podepsal ji tehdejší prezident USA Ronald Reagan s vůdcem SSSR  Michailem Gorbačovem
• Obě země se zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok
• Před podpisem smlouvy měly Spojené státy v západní Evropě rozmístěné rakety v západním Německu, Belgii, Itálii, Nizozemsku a Británii. Sovětský svaz měl své rakety v NDR, Bulharsku a Československu 
• V Československu byly rakety umístěny v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži

Porošenko podle svých slov věří, že po uplynutí třicetidenního výjimečného stavu, nebude potřeba mimořádná opatření prodlužovat. Jde podle něj o preventivní krok, který není v žádném případě spojen s omezováním ústavních práv a svobod občanů.

Aliance podle Stoltenberga chce jednat také o nových ruských raketách. Západ Moskvu viní, že porušuje americko-ruskou smlouvu INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Spojené státy avizovaly, že kvůli tomu chtějí smlouvu vypovědět.

„Rusko musí přijmout okamžité kroky, aby zajistilo plné dodržování smlouvy INF. Jasným a ověřitelným způsobem,“ prohlásil Stoltenberg s tím, že by měla Moskva přesvědčivě dokázat, že její nový raketový systém označovaný jako Novator 9M729 nebo SSC-9 nespadá pod dohodu.

Jinak je podle Stoltenebrga Aliance připravena reagovat. „Podnikneme nutné kroky, abychom zajistili bezpečnost členských zemí, aby dodržování smlouvy bylo v budoucnosti zajištěno,“ konstatoval Stoltenberg. Jaké konkrétní však neuvedl. Už dříve ale ujistil, že NATO nebude reagovat rozmístěním nových jaderných zbraní na evropském kontinentě.