Severoatlantická aliance má ode dneška 26 členů.
V dosud největší vlně rozšiřování NATO dostaly pozvánku ke členství Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. Sedm nových států aliance pozvala do svých řad předloni na summitu NATO v Praze.
"Vítejte v největší a nejúspěšnější alianci v historii," řekl novým členům americký ministr zahraničí Colin Powell. Dodal, že jde o historický krok k tomu, aby evropský kontinent byl oblastí svobody a bezpečnosti od Baltského k Černému moři.
Podle amerického ministra je aliance "především odhodlána zabránit jakékoli agresi". Stejně tak je však odhodlána šířit svobodu a prohlubovat mír, citovala Powella agentura AFP.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer uvedl, že hranice aliance se tímto krokem posunuje směrem na východ. Jako důkaz, že sedmička zemí už patří k NATO, připomněl, že alianční bojová letadla od nynějška střeží vzdušný prostor nad Pobaltím.
Původně chtěla aliance uvítat nové členy až koncem května před summitem v Istanbulu.
Evropa se navždy změní
Diplomaté, politici i analytici označují přijetí sedmi nových zemí za definitivní ukončení takzvané studené války.
"Dnešek je milníkem v rozšiřování evropské bezpečnosti," uvedl český velvyslanec při NATO v Bruselu Karel Kovanda.
"Litva a celé Pobaltí vnímá začlenění do NATO za návrat do Evropy," řekl český velvyslanec ve Vilniusu Petr Voznica.
Jak podle ČTK předeslal mluvčí amerického prezidenta Scott McClellan, přijetí nových států "posílí věc svobody a upevní alianci jako základní pilíř euroatlantických vztahů".
Slovensko: Historický den
Slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan pro agenturu SITA uvedl, že se Slovensko "stává členem aliance demokratických zemí, které sdílejí společné hodnoty.
Z různých úhlů komentují vstup své země do NATO média na Slovensku. Zatímco list Pravda klade důraz na proměny aliance v posledních letech a připomíná její potíže, deníky Sme a Hospodárske noviny vyzdvihují historický význam integrace do NATO. Více čtěteZDE
Rusko není rozšířením nadšené
Sedm nováčků představuje zejména dodatečnou vojenskou sílu, kterou bude NATO moci použít při operacích. Sedmička se na aliančních misích podílí už nyní a se vstupem přivede do vojenských struktur přes 170 tisíc vojáků.
Rumunsko a Bulharsko stratégové považují za geografický most pro operace na Blízkém výhodě.
Proti rozšíření NATO především o tři pobaltské země - Litvu, Lotyšsko a Estonsko se od počátku stavělo jen Rusko. Více čtěte v článku Pobaltí slaví, Rusko se zlobí ZDE
Rozšíření NATO o Pobaltí, především pak letecká ochrana těchto zemí, nejde dohromady s partnerstvím aliance a Ruska, prohlásil podle agentury ČTK mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Jakovenko. Více čtěte ZDE
Brusel oslaví vstup až v pátek
Přijetí sedmi nových členů oslaví aliance ve své bruselské centrále až v pátek 2. dubna. Tehdy poprvé vztyčí před vstupem do sídla vlajky sedmi nových zemí. Ceremoniálu budou přihlížet pouze ministři zahraničí.
Ratifikační dokumenty totiž přijeli do Washingtonu odevzdat přímo předsedové vlád vstupujících zemí. Při posledním rozšíření NATO o Českou republiku, Polsko a Maďarsko v roce 1999 to bylo přesně naopak.
Před rokem pak začala pro sedmičku nováčků poslední fáze, ve které všechny členské státy aliance musely souhlasit s přijetím a ratifikovat přístupové smlouvy. Jako poslední z členských zemí ukončila před několika týdny ratifikaci vstupních protokolů Francie.
Parlamenty vstupujících zemí pak zase musely souhlasit s přistoupením k Washingtonské smlouvě, tedy základnímu dokumentu aliance. Listiny budou po ceremoniálu uloženy ve Washingtonu. Celé znění Washingtonské smlouvy čtěteZDE
 Současné území evropských států aliance a po rozšíření o Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. |
