NATO získalo od Američanů část protiraketového deštníku v Rumunsku

Severoatlantická aliance převzala kontrolu nad americkou základnou v rumunském Deveselu, vybavenou antiraketami k ničení balistických střel. Zařízení je po radarové základně v Turecku další součástí protiraketového deštníku NATO, který má chránit území členských států.

Kontrolu nad zařízením převzalo spojenecké velitelství vzdušných sil v německém Ramsteinu. Provoz na základně je udržován 24 hodin denně a sedm dní v týdnu.

Štít proti raketám

• Protiraketový deštník NATO má být plně funkční do roku 2020. To by měly na evropském území vzniknout hned tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku.
• Celkově by štít měl stát 650 milionů eur a na dalších 200 milionů eur přijde jeho rozšíření tak, aby byl schopen chránit i civilisty všech členských zemí "osmadvacítky".
• Odpálení balistické střely okamžitě zachytí americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety (interceptory), jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič. Jádro budou tvořit americké antirakety SM-3, rozmístěné na lodích systému Aegis (čtyři plavidla už jsou v Evropě) a na základnách v Rumunsku a Polsku (do roku 2018).

„Jde o významný krok na cestě k protiraketové obraně NATO, která zajistí silnější ochranu obyvatelstva, území a sil,“ uvedl velitel aliančních vzdušných sil americký generál Tod Wolters.

Základna v rumunském Deveselu byla otevřena letos v květnu. Podobnou základnu s interceptory, antiraketami schopnými ničit balistické střely, budují USA ještě v Polsku. Stavba by měla být hotová do konce roku 2018.

Deštník NATO by poté měl být schopný chránit území od Grónska po Azorské ostrovy. Kromě základen na pevnině do systému patří také americká bojová plavidla AEGIS dislokovaná ve Španělsku.

„Největším úkolem Aliance je chránit a bránit své členy a NATO bude udržovat celou řadu schopností nutných k odstrašení a obraně,“ konstatoval Wolters.

Připomněl, že protiraketový štít NATO je čistě defenzivní a není namířen proti Rusku. Moskva ale plány od počátku kritizuje s tím, že protiraketový štít je namířen proti ní a ohrožuje její jaderný odstrašující arzenál.

Protiraketová obrana NATO

Přitom na vybudování protiraketového deštníku se dohodly státy NATO před šesti lety na summitu v Lisabonu a tenkrát spojenci do projektu přizvali také Rusko. To s tehdejším prezidentem Dmitrijem Medveděvem v čele souhlasilo.

Už v reakci na otevření základny v Rumunsku ale Moskva avizovala, že považuje zařízení za přímou hrozbu a „přijme opatření k zajištění své bezpečnosti“.

„Geograficky ani fyzikálně systém NATO nemůže sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety. Antiraket je příliš málo a jsou buď příliš daleko na jihu nebo příliš blízko k Rusku,“ konstatoval opakovaně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Upozornil, že i přes snahy spojenců Rusko jednostranně ukončilo spolupráci na štítu v roce 2013.