Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mapa Afghánistánu se vybarvuje, NATO předá další oblasti místním

  17:47aktualizováno  17:47
Afghánské bezpečnostní síly by měly letos samy odpovídat za bezpečnost na 87 procentech země. NATO chce předat zemi podle plánu a během několika měsíců se také dohodne na počtu vojáků, které po tomto datu v zemi ještě ponechá. V Kábulu o tom ujistil šéf Aliance Anders Fogh Rasmussen.

Provincie Núristán v Afghánistánu | foto: Americké ministerstvo obrany

Rasmussen je od pondělka na "inspekční cestě" po Afghánistánu, aby se přesvědčil, jak pokračuje předávání odpovědnosti za jednotlivé oblasti země do rukou Afghánců. NATO chce zemi předat kompletně v roce 2014 a na sklonku roku ze země stáhnout všechny své vojáky.

"Před dvěma lety předávání odpovědnosti za afghánskou bezpečnost začalo a za necelé dva roky budou afghánské síly samy odpovídat za bezpečnost celého Afghánistánu. Za každou provincii. Za každý okres. Za každou vesnici. A každé údolí," prohlásil Rasmussen v provincii Hílmand, která dosud platila za baštu povstalců Talibanu.

Počátkem roku odstartovala v pořadí již čtvrtá fáze předávání země. Na jejím konci by ještě letos měla afghánská armáda a policie zodpovídat za 87 procent území.

Jak NATO předává odpovědnost v Afghánistánu

Jak NATO předává odpovědnost v Afghánistánu

Rasmussen ujistil, že i po plánovaném stažení všech zahraničních vojáků, spojenci do Afghánistánu vyšlou nové jednotky v rámci zcela nové mise. Ty by se měly soustředit na pokračování výcviku afghánských bezpečnostních složek a plnit poradní funkci.

Nejasnosti mezi spojenci ale zatím panují ohledně počtu vojáků do nové mise. Podle Rasmussena by se měla Aliance dohodnout do léta. Spojené státy už dříve avizovaly, že by se mohlo jednat o 8 až 12 tisíc vojáků. Afghánské představitele ale poté vystrašily zprávy z Pentagonu, že vyloučena není ani takzvaná nulová varianta, tedy, že by americké jednotky po roce 2014 v zemi vůbec nepůsobily.

Stahují se i Češi

Armáda počítá s tím, že se v rámci strategie NATO do konce roku 2014 počet českých vojáků v Afghánistánu sníží z více než pěti stovek na přibližně 150. Ti budou pod novým mandátem plnit asistenční úkoly, jako jsou opravy vrtulníků, nebo se podílet na mentoringu afghánských sil.

Obavy pramení především z toho, že po odchodu spojenců by afghánské vládní oddíly nebyly schopny čelit povstalcům a zemi by zachvátila občanská válka.

S tím podle Rasmussena souvisí taky počet afghánských vojáků a policistů, který je Západ ochoten pro udržení stability ještě nějakou dobu financovat. V současnosti má armáda a policie zhruba 352 tisíc příslušníků. Aliance dříve počítala s tím, že by se měl po roce 2015 počet snížit na 230 tisíc. "Zvažujeme nyní, že vysokou úroveň udržíme o něco déle, než se očekávalo," uvedl Rasmussen.

Opakovat by se totiž mohl scénář ze sklonku minulého století, kdy Afghánistán v roce 1989 opustila sovětská okupační vojska. Finanční pomoc tehdy rázem vyschla, afghánská vláda se zhroutila a v ze zemi propukly boje. Těch pak využil k uchvácení moci Taliban.

Spojenci pod palbou

Rasmussen přijel do Afghánistánu v době, kdy jsou zahraniční jednotky a především ty americké opět pod palbou kritiky. Náladu ještě vyostřila smrt dvou afghánských chlapců v provincii Uruzgán, kteří se připletli do přestřelky mezi australskými vojáky a Talibanem. NATO se už za incident omluvilo.

Bojová zóna Vardak. Před nepřítelem máme respekt, tvrdí vojáci

Afghánský prezident Hamíd Karzáí navíc požaduje, aby se americké speciální jednotky stáhly z neklidné provincie Vardak, pokud se prokážou obvinění místních lidí. Ti si stěžují, že se tam američtí vojáci dopouštějí vraždění, mučení a únosů.

"Je to věc mezi námi a Spojenými státy. Americká vláda události sama prověří a doufáme, že se o závěry s námi podělí velmi brzy," řekl k situaci po setkání s šéfem Aliance Karzáí.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.