Prezidentské volby budou vůbec prvními v Afghánistánu a pro další vývoj celého regionu bude důležitý nejen jejich výsledek, ale i samotný průběh. Mezinárodní společenství proto usiluje o to, aby volby proběhly bezpečně a hladce. NATO se v červnu na summitu v Istanbulu zavázalo pomoci se zajištěním voleb.
"Závazky se daří plnit, cituje ČTK nejmenovaného představitele NATO. Podle stejného zdroje přijedou ještě do voleb akceschopné mobilní posily jako například španělský prapor rychlé reakce, italský prapor jako operační záloha, americký prapor dálkového průzkumu a rota rychlé reakce. Nizozemí prodloužilo afghánskou misi svých bitevních vrtulníků a navíc vyslalo šest stíhaček F-16. Své bojové letouny vyslala i Británie. Mírová mise ISAF se před volbami nadále rozšiřuje.
Někteří pozorovatelé ale tvrdí, že i přes působení NATO se bezpečnostní situace s blížícím datem voleb spíše zhoršuje. "Bezpečnostní situace je teď velmi špatná a brání nám plně vykonávat naši práci," říká Jan Mrkvička ze společnosti Člověk v tísni, která v Afghánistánu působí již tři roky.
V oblasti panují obavy zejména z toho, že by se stoupenci svrženého extremistického režimu hnutí Taliban mohli pokusit hlasování narušit. "My zatím doufáme, že se nic špatného nestane, ale pro případ krize máme připravené evakuační plány pro naše pracovníky v Kábulu," míní Mrkvička.
V Afghánistánu jsou i Češi
V Afghánistánu má své vojáky i česká armáda. Ti se ale přímo do zajišťování bezpečnosti voleb nezapojí. "Mise 112 českých vojáků nasazených v rámci Američany vedené operace Trvalá svoboda totiž v září skončí a s jejich rotací se nepočítá," uvedl Petr Sýkora z Ministerstva obrany ČR.
V době voleb tedy už v Afghánistánu nebudou. Skupina dalších 16 vojáků, kteří působí v rámci alianční sil ISAF, sice rotací v září projde, ale chystané volby jejich práci nijak neovlivní. "Jeden tým bude pracovat na velitelství sil ISAF v Kábulu a druhý na likvidaci nevybuchlé munice a výbušnin," doplnil Sýkora.
Budou volby svobodné?
Otazníkem stále zůstává, zda budou volby opravdu svobodné. "O volbách všichni Afghánci samozřejmě vědí, ovšem není jisté, mají-li přístup k objektivním zdrojům informací," upozorňuje Jan Mrkvička.
Není také jasné, kolik lidí se voleb nakonec zúčastní. I když se registrovalo již přes 10 milionů voličů, Mrkvička varuje, že to není směrodatné číslo. "Existují informace o tom, že se někteří lidé registrují dvakrát, s registracemi se také obchoduje," dodává.
Přesný počet voličů bude zřejmě těžké zjistit. "Rozhodně nebudou svobodné v tom našem slova smyslu," míní Mrkvička.
Nic z toho ale nesnižuje význam těchto voleb. Pozorovatelé předpokládají, že pokud vyhraje prezident Karzáí, nastanou změny k lepšímu a bude pokračovat odzbrojování. "Šance, že vyhraje, je asi 80 procent. Jisté to ale není. Pokud se to z nějakého důvodu nestane, hrozí nestabilita a bezpečnostní problémy, které pak pocítí lidé v každé vesnici," doplňuje Jan Mrkvička.
