Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA vyburcovaly NATO. Spojenci posílí na hranicích s Ruskem

  22:56aktualizováno  22:56
Vojenští plánovači NATO mají v příštích několika týdnech připravit návrh opatření, kterými bude možné posílit ochranu členských zemí. Především pak těch na východních hranicích aliance, které jsou velmi blízko Rusku a po událostech na Krymu mají obavy o svou bezpečnost. V Bruselu se na tom shodli ministři zahraničí osmadvacítky.

Americké letouny F-15 na litevské základně Šiauliai | foto: Ministerstvo obrany Litvy

"Aktualizujeme vojenské plány, vylepšíme cvičení a vhodné rozmístění," řekl generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen. Aliance uvažuje o posílení pozemních, námořních i leteckých jednotek, ale třeba také o zintenzivnění výcviku, zvýšení úrovně připravenosti sil rychlé reakce nebo prověrku obranných plánů.

NATO přeruší vztahy s Ruskem, Ukrajině pomůže s reformou armády

Podle některých diplomatů už některé členské země včetně Spojených států, Británie, Německa nebo Francie přišly už z konkrétními nabídkami opatření. Hovoří se také o Turecku, Portugalsku nebo Polsku. Právě Varšava patří k zemím na východní hranici NATO, které se cítí ruskými akcemi ohledně Ukrajiny nejvíce ohroženy.

Zatím nejaktivnější jsou USA, které evropské spojence už řadu dní k takovým opatření burcují a samy posilují vojenskou přítomnost například v Pobaltí nebo právě v Polsku. Podle předsedy sboru amerických náčelníku Martina Dempseyho ruské převzetí Krymu spojence právem znepokojuje, především kvůli argumentu Moskvy, že důvodem k vojenské invazi na cizí území může být ochrana etnických Rusů, kteří tam žijí. 

Washington je proto podle něj připraven poskytnou jednostranné plány na posílení evropské obrany, jestliže o to bude požádán.

"Není to válečný plán," zdůraznil americký generál s tím, že Spojené státy jsou připraveny zajistit především logistiku, přepravu sil a vybavení a také zázemí pro případné posílení obrany na východě aliance.

"Pokud by Rusko mělo uplatnit právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích, může to být neuvěřitelně destabilizující. To je důvod, proč mají strach v Pobaltí a proč se snažíme uklidnit naše spojence," uvedl Dempsey. Ten připomněl, že právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 14 procent.

Británie vyšle "Tajfuny" do Pobaltí

Kromě Francouzů nebo Dánů, kteří přislíbili vyslat stíhací letouny na posílení ochrany Pobaltí před několika dny, přišla nyní s podobnou nabídkou i Británie. "Poskytneme v létě letouny Typhoon, pravděpodobně na základnu v Estonsku, na podporu Polskem vedené mise Air Policing," uvedl britský ministr obrany Philip Hammond. Kromě toho Britové podle něj plánují navýšit svou účast na plánovaných aliančních cvičeních. "Nikdo by neměl pochybovat o našem odhodlání dostát svým závazkům," dodal.

Podle Američanů by však nemělo jít o pouhá krátkodobá gesta. Podle amerického velvyslanec při NATO Douglase Luteho se diskuze ubírají i tím směrem, že by aliance mohla uvažovat o budování nových základen nebo posilování těch stávajících a to by se zřejmě týkalo i amerických vojáků.

Jen pro zajímavost počet amerických vojáků rozmístěných v Evropě klesl od konce studené války z více než 300 tisíc na současných zhruba 80 tisíc, z toho 14 tisíc ještě tvoří civilisté.

Rusové létají kolem Bulharska

Obavy z ruských vojenských aktivit v souvislosti s Krymem má také Bulharsko. Letectvo totiž v posledních dvou měsících zaznamenalo prudký nárůst pohybu ruských vojenských letounů v oblasti Černého moře v bezprostřední blízkosti bulharského vzdušného prostoru. K letounům pokaždé raději startovaly pohotovostní stíhačky MiG-29.

"Mohu jen dohadovat, co je cílem těchto letů. Musíme být ostražití," uvedl bulharský ministr obrany Angel Najdenov s tím, že za poslední dva měsíce museli bulharští stíhači do vzduchu třicetkrát. Do té doby prý měly bulharské stíhačky ostrý poplach maximálně třikrát do roka.

Podle bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva by "kvůli takovým záměrným provokativním letům ruských strojů" měla jeho země zapracovat na zefektivnění ochrany vzdušného prostoru na celou oblastí společně s Rumunskem a Tureckem. 

"V okamžiku jediný ruský letoun přinutí odstartovat dvě rumunská, dvě bulharská a jedno turecké letadlo. To je poměrně neefektivní," konstatoval Plevneliev.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.