Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Střely Patriot u hranic Sýrie zůstanou, Turecko je prý stále v nebezpečí

  13:57aktualizováno  13:57
NATO nechá protiraketové střely Patriot rozmístěné na tureckém území déle, než se původně plánovalo. Hrozba možného útoku ze sousední Sýrie je prý stále vysoká. O prodloužení mise požádala sama Ankara s tím, že by zbraňové systémy měly zůstat na tureckém území tak dlouho, jak to bude nutné.

Protiraketový systém Patriot. Ilustrační snímek | foto: Raytheon

"Situace na hranici se Sýrií se od minulého roku nezměnila. Je proto třeba, aby Patrioty zůstaly na místě tak dlouho, jak bude nutné," uvedl mluvčí tureckého ministerstva zahraničí. Šéf turecké diplomacie Ahmet Davutoglu podal oficiální žádost spojencům NATO a Aliance ve středu podle agentur nasazení zbraňových systémů prodloužila o další rok.

Na tureckém území je rozmístěno celkem šest baterií raket Patriot (po dvou z USA, Německa a Nizozemska), schopných ničit balistické střely i letouny od počátku letošního roku. Mají odrazit případný útok ze strany Sýrie a vytváří pomyslný ochranný deštník před možnými útoky pro zhruba 3,5 milionu Turků.

Na turecké území loni na podzim ze Sýrie dopadlo několik dělostřeleckých a minometných granátů. Obavy však panují především z balistických střel, které má syrský režim k dispozici.

Jak funguje systém Patriot

Systém patriot - infografika

Vysoce mobilní raketový systém využívající střely dlouhého doletu typu země-vzduch s operačním dosahem až 160 kilometrů. Systém Patriot začala vyvíjet americká společnost Raytheon už počátkem 60. let. Od roku 1984 je ve výzbroji armády Spojených států.
Systém umožňuje likvidovat taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla. Osvědčil se například v roce 1990 během první války v Perském zálivu, kdy chránil koaliční jednotky před iráckými raketami typu Scud.
Mimo Spojené státy využívají systém Tchaj-wan, Egypt, Izrael, Japonsko, Kuvajt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Z evropských spojenců mají střely k dispozici Německo, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Řecko.

Kolem tří tureckých měst Gaziantepu, Adany a Kahramanmarasu měly Patrioty zůstat pouze do konce roku. Do mise se také zapojili čeští vojáci. Čtyřčlenná skupina specialistů z Lipníka nad Bečvou zajišťovala spojení nizozemských jednotek s aliančním velením.

Situace na hranici je však podle Ankary i NATO stále velmi nestabilní a hrozba ze strany Sýrie trvá. Turecko se totiž od počátku konfliktu v Sýrii staví proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada a požaduje jeho odchod.

Turci pracují na vlastní obraně

Kromě účasti na protiraketové obraně NATO už Turecko začalo pracovat na vlastní obraně před balistickými střelami. Jenomže zatím budí aktivity Ankary rozpaky. V tendru na dodávky protiraketového systému si totiž Turci vybrali "levné" čínské konsorcium CPMIEC.

Syrské rakety

Jako nosiče bojových látek slouží Sýrii rozsáhlý arzenál balistických střel. Kromě raket FROG-7, 9K72 Elbrus (Scud-B) a 9K79 Točka (SS-21 Scarab) dodaných ještě ze Sovětského svazu si Damašek pořídil také severokorejské zbraně série Hwasong (Scud-C a Scud-D) s dostřelem přes 700 kilometrů. Vypouštěcí zařízení jsou umístěna v podzemních tunelech, jež je chrání před útoky ze vzduchu.

Analytici označili takový případný nákup za "kukaččí vejce". I představitelé Aliance několikrát Ankaru upozornili, že je "sice její věcí, co si nakoupí", ale čínský systém v žádném případě nebude integrován do struktur NATO. "Jsem přesvědčen, že Turecko svůj záměr ještě přezkoumá," uvedl generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.

Spojené státy navíc prošetřují právní důsledky potenciálního tureckého nákupu systému vzdušné obrany od čínského výrobce, na kterého počátkem roku uvalily sankce kvůli porušování dohody o dodávce zbraní do Íránu, Severní Koreje a Sýrie.

Zástupce amerického ministra obrany pro politické záležitosti Jim Miller upozornil, že by turecký nákup čínského systému z tohoto důvodu mohl být překážkou pro připravovaný kontrakt pro výrobu některých amerických vojenských komponentů v Turecku.

Podle vrchního velitele spojeneckých vojsk v Evropě (SACEUR) Philipa Breedlova by "Turecko mělo zakoupit systém raketové obrany, který bude slučitelný s ostatními systémy Aliance".

Turecko se tento týden nakonec rozhodlo, že ještě vyčká a definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. Zatím požádala evropské a americké výrobce, kteří se tendru účastnili a skončili na druhém a třetím místě, aby ještě prodloužili platnost svých nabídek. Čtvrtý zájemce, ruský výrobce Rosoboronexport se systémem S-300, byl vyřazen ze soutěže.

Pokud Turecko pod tlakem ustoupí od nákupu čínského zbraňového systému, mají šanci ještě evropský výrobce Eurosam s raketami Astra a americké společnosti Raytheon a Lockeed Martin nabízející společně systém Patriot.

Není to přitom levná záležitost. Za nejlevnější čínský systém by údajně podle různých zdrojů Turecko zaplatilo zhruba 3,4 miliardy dolarů.

Rozmístění baterií Patriot v Turecku

Rozmístění baterií Patriot v Turecku

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.