Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO pomáhá českým vědcům

  5:19aktualizováno  5:19
Praha - Spolupráce se Severoatlantickou aliancí přinesla České republice nejenom zajištění bezpečnosti, ale také možnost zapojení českých vědců do speciálních programů NATO určených na podporu vědy a výzkumu. "Finanční prostředky z vědeckého programu NATO určené na výzkumnou spolupráci získalo za deset let více než 300 českých vědců a současně jich 166 získalo stipendium na studium v jiných zemích NATO," uvádí Enid Austinová z vědeckého odboru NATO.
"Lze říci, že úspěšnost českých žadatelů o účast ve vědeckých programech NATO je vyšší, než průměrná," doplňuje Jan Talíř, který zastupuje Českou republiku ve vědeckém výboru NATO.

Jednou z oblastí, ve kterém je aktivita českých vědců výrazně nadprůměrná je organizování Advanced Research Workshops. "Tři z deseti zasedání se konala v České republice, což je velmi slušné," říká Jan Talíř.

Čeští vědci se do vědeckých programů zapojují různou formou – od participace na konkrétních výzkumech po stáže na zahraničních vědeckých pracovištích. Zájem je značný. "Například v rámci podprogramu NATO Science Fellowships zaměřeném na pobyty vědců v cizích zemích pravidelně trojnásobně přesahuje naše finanční možnosti," říká Jan Lachman z ministerstva školství, který má na starosti koordinaci zmíněného podprogramu.

Opačná situace je ale v zájmu zahraničních vědců o pobyt v České republice. "Podobné potíže má třeba Turecko. Letos se nám nepodařilo naplnit kvótu rezervovanou pro tento účel. Je to ale pochopitelné, vědci dávají přednost spolupráci se špičkovými pracovišti amerických univerzit a západní Evropy," míní Lachman.

Ocenění z NATO
Škála realizovaných projektů je velmi široká. Od výzkumu nových biomedicinálních polymerů pro řízené podávání léčiv do plic (New biomedical polymers for drug delivery to the lung – pro překladatele) po spolupráci s US NAVY na výzkumu síťovaných polyuretanových kompozic, jenž mají vhodné vlastnosti vzhledem k detekci námořních objektů sonarem.

Českým vědcům se ve spolupráci s kolegy z Francie a Maďarska podařilo dosáhnout úspěchů ještě před vstupem České republiky do NATO. Příkladem je projekt  "Lomová odolnost ocelí pro kontejnery vyhořelého jaderného paliva", jehož ředitelem je Ivo Dlouhý Ústavu fyziky materiálů Akademie věd České republiky  v Brně a na němž vědci začali pracovat již v roce 1998. V stejném roce byl tento projekt v rámci NATO vyhodnocen jako jeden z vůbec nejlepších.

Jedním z výsledků projektu měla být konstrukce bezpečného a levného kontejneru na vyhořelé jaderné palivo, přičemž koncovým uživatelem byla Škoda Jaderné Strojírenství. "Výsledek naší práce byl velmi pozitivní, neboť na jeho základě Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydal povolení k jeho výrobě," konstatuje Dlouhý.

Čeští vědci se v rámci vědeckých programů NATO zapojují i do projektů zaměřených na výzkum počítačové virtuální reality. Výsledky se pak aplikují při studiu nejrozmanitějších technických problémů v leteckém průmyslu, stavebnictví, robotice a biomechanice. "Tato činnost vyžaduje velmi fundamentální výzkum v řadě vědeckých oborů. Proto Institut pokročilých studií NATO spojil přední vědce z tohoto oboru, aby si vyměnili zkušenosti a domluvili se na možné spolupráce," vysvětluje Enid  Austinová.

Jednání organizované Institutem pokročilých studií NATO se na toto téma uskutečnilo v Praze v červenci letošního roku a řídili jej společně profesor Michal Valášek z Českého vysokého učení technického a Werner Schielen z Stuttgartské univerzity.

Finanční efekt
Cílem vědeckých programů NATO je mimo jiné dovést ke spolupráci vědce z bývalých znepřátelených bloků. "To je podle mne nedílná součást strategie v zájmu rozšíření Aliance," soudí Luděk Kraus z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, který společně s kolegy ze Slovenska a Itálie úspěšně aplikoval projekt "Magnetoelastické vlastnosti rychle chlazených materiálů a jejich použití ve stavebnictví".

"Dalším důvodem podle mne bude podpora vědců v zemích bývalého východního bloku, kteří ztratili finanční zdroje ze zbrojního průmyslu," míní Kraus.

Mimo cenné výměny zkušeností zapojení do NATO – programů představuje pro české vědce možnost, jak získat významné finanční prostředky. "Získaný grant nám přinesl peníze na velkou investici v podobě speciálního trhacího stroje a také přispěl na vylepšení vybavení našich laboratoří," konstatuje Ivo Dlouhý.

Podobné zkušenosti má Martin Nikl z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. "První grant ve výši 100 tisíc korun jsme získali na dobou dvou let v roce 1994, což byl pro nás tehdy velmi významný finanční zdroj, který nám umožnil mimo jiné exkurze do zahraničních laboratoří," uvádí Nikl.

Povzbuzeni tímto úspěchem si žádost o grant podali ještě několikrát. Na základě úspěšné obhajoby své práce v roce 2000 získal tým Martina Nikla tříletý grant již v celkové výši 10 milionů belgických franků, z čehož šedesát procent připadlo pro české laboratoře.

"Tyto finanční zdroje pro nás vedle příspěvků na výzkum znamenají i možnost údržby a inovace laboratorních zařízení, což je jediná cesta, jak aspoň v některých aspektech držet krok s vývojem ve světě," argumentuje Martin Nikl.
Autor:


Okamura je nesmírně schopný populista, řekl Paroubek v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.