Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO otevřelo protiraketovou základnu v Rumunsku. Hrozba, míní Kreml

  12:21aktualizováno  14:26
Po radarové základně v Turecku a rozmístění amerických plavidel u evropských břehů uvádí NATO do provozu další prvek své protiraketové obrany. Na základně Deveselu v Rumunsku otevírá zařízení s americkými antiraketami, schopnými ničit balistické střely.

Protiraketová základna s interceptory v rumunském Deveselu | foto: U.S. Army

„Cíl NATO je jasný: chránit naše občany a území proti hrozbám,“ předeslal šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že protiraketová obrana je pro Alianci důležitým nástrojem k zajištění kolektivní obrany.

Štít proti raketám

  • Protiraketový deštník NATO má být plně funkční do roku 2020. To by měly na evropském území vzniknout hned tři americké základny - radarová stanice v Turecku a dvě základny s antiraketami v Polsku a Rumunsku.
  • Celkově by štít měl stát 650 milionů eur a na dalších 200 milionů eur přijde jeho rozšíření tak, aby byl schopen chránit i civilisty všech členských zemí "osmadvacítky".
  • Odpálení balistické střely okamžitě zachytí americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi. Informace předají řídicímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety (interceptory), jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič. Jádro budou tvořit americké antirakety SM-3, rozmístěné na lodích systému Aegis (čtyři plavidla už jsou v Evropě) a na základnách v Rumunsku a Polsku (do roku 2018).

„Faktem je, že mnoho zemí vyvíjí balistické střely. A my, jako obranná aliance, nemůžeme takovou hrozbu ignorovat,“ dodal.

Připomněl, že na vybudování protiraketového deštníku se dohodly státy NATO před šesti lety na summitu v Lisabonu. Tenkrát spojenci do projektu přizvali také Rusko a to s tehdejším prezidentem Dmitrijem Medveděvem v čele souhlasilo.

Moskva ale plány od počátku kritizuje s tím, že protiraketový štít je namířen proti ní a ohrožuje její jaderný odstrašující arzenál.

„Nic nemůže být dále od pravdy,“ prohlásil náměstek náměstek státního tajemníka pro obrannou politiku Frank A. Rose.

V reakci na dnešní otevření dalšího prvku aliančního štítu Kreml oznámil, že Rusko „přijme opatření k zajištění své bezpečnosti“.

„Není pochyb o tom, rozmístění systému je opravdovou hrozbou pro bezpečnost Ruské federace,“ citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova agentura ČTK. Podle něj jsou proto uplatňována opatření k zajištění potřebné úrovně bezpečnosti pro Rusko. „Dovolte mi připomenout, že sám prezident (Putin) se opakovaně dotazoval, proti komu bude systém fungovat,“ dodal Peskov.

Ruské mýty o protiraketovém štítu NATO

Podle šéfa branného výboru ruské sněmovny, admirála Vladimira Komojedova jde o přímou hrozbu pro Rusko. „Jde pro nás o přímou hrozbu. To vše je na sto, 200, 300, tisíc procent namířeno proti nám,“ uvedl Komojedov podle agentury Interfax s tím, že cílem opatření je Rusko a jeho schopnost jaderného odstrašování.

„Jde o další krok k tomu, aby bylo Rusko vojensky a politicky potlačováno,“ řekl také vysoce postavený činitel ruského ministerstva zahraničí Andrej Kelin s tím, že umístění systému „může pouze zhoršit již tak složité vztahy mezi Ruskem a NATO“.

Podle ruského listu Gazeta.ru pravděpodobně urychleně přezbrojí své strategické síly na mezikontinentální střely s „těžko předvídatelnou dráhou letu“. Kompletně přezbrojit na střely RS-24 Jars by podle plánu chtělo do roku 2022.

NATO ale opakovaně odmítá, že by byl protiraketový deštník namířen proti Rusku. „Geograficky ani fyzikálně systém NATO nemůže sestřelovat ruské mezikontinentální balistické rakety. Antiraket je příliš málo a jsou buď příliš daleko na jihu nebo příliš blízko k Rusku,“ konstatoval Stoltenberg. Upozornil, že i přes snahy spojenců Rusko jednostranně ukončilo spolupráci na štítu v roce 2013.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

„Tak, jak Írán pokračuje ve vývoji a nasazení balistických střel, tak Spojené státy s jejich spojenci pracují na obraně,“ uvedl během slavnostního ceremoniálu na základně náměstek amerického ministra obrany Robert Work. Varoval přitom, že íránské balistické střely jsou schopné zasáhnout Evropu včetně Rumunska.

Podobnou základnu s interceptory, antiraketami schopnými ničit balistické střely, chtějí USA vybudovat ještě v Polsku. Stavba by měla začít koncem tohoto týdne a hotová by měla být do konce roku 2018. Deštník NATO by tak měl být schopný chránit území od Grónska po Azorské ostrovy.

„Objekt v Deveselu je vlajkovou lodí. Cílem našeho strategického partnerství pro 21. století se Spojenými státy,“ řekl Daniel Ionita, rumunský státní tajemník pro strategické záležitosti ministerstva zahraničních věcí. Základna podle jeho nejen posílí Alianci jako celek, ale také postavení Rumunska mezi spojenci.

Autoři: natoaktual.cz


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.