Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nebe nad Kosovem je po letech volné, letadla ušetří tisíce tun paliva

  14:37aktualizováno  16:06
NATO po patnácti letech otevřelo pro komerční lety vyšší letové hladiny nad územím Kosova. A letecké společnosti během pár dní už začaly znovuotevřenou část vzdušného prostoru nad Balkánem využívat.

Snímek letové trasy SVA179 saudskoarabských aerolinií do Frankfurtu v úterý 8. dubna na FlightRadar24 | foto: natoaktual.cz

Otevření vzdušného prostoru nad Kosovem se dlouho odkládalo kvůli technickým problémům, především kolem navigace a řízení letového provozu. To nakonec vyřešila dohoda mezi Aliancí a Maďarskem, jehož národní společnost HungaroControl bude bdít nad kosovským nebem ve spolupráci s dalšími státy.

Kosovo

V zemi žije zhruba 1,8 milionů lidí, převážně Albánců. V únoru 2008 vyhlásilo Kosovo jednostranně nezávislost na Srbsku. Nezávislost dosud uznalo přes 100 zemí, mezi nimi USA i většina evropských států včetně Česka. Země o rozloze necelých 11 tisíc kilometrů čtverečných patří k nejchudším státům Evropy a je odkázána na pomoc Západu. Srbsko zemi stále považuje za součást svého území.

Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena krok prospěje celému západnímu Balkánu. "Znovuotevření vzdušného prostoru v Kosovu je významným příkladem regionální spolupráce," konstatoval.

Přelétávající letadla nyní podle odhadů Evropské organizace pro leteckou dopravu (Eurocontrol) mohou ušetřit čas i peníze díky zkrácení některých tras. Zkráceno prý může být až 180 tisíc letů ročně a celková úspora by měla dosáhnout až 18 milionů eur. Letouny například spálí o 24 tisíc tun méně paliva.

Vyšší letové hladiny nad 10 tisíc stop, tedy zhruba nad tři kilometry, byly nad Kosovem uzavřeny od roku 1999 na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kdy Alianční síly zakročily proti srbským silám. Nižší pásma do letové hladiny budou nadále pod kontrolou NATO.

Vojáci v zemi ještě zůstanou

Od vojenského zásahu NATO proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v roce 1999 bylo Kosovo pod správou OSN. Ze sedmdesátitisícové armády zahraničních sil zůstává v zemi zhruba 5 tisíc vojáků a NATO zatím nemá v plánu jejich stažení.

Podle vrchního velitele sil aliance Philipa Breedlova se NATO zavázalo poskytnout maximální podporu politické dohodě mezi Bělehradem a Prištinou, dokud to bude zapotřebí. V budoucnu však aliance chce přejít z daleko méně početné avšak flexibilnější misi.

Zeman: Vytvoření kosovské armády by vyzbrojilo tamní teroristy

Záležet také bude například na plánovaném budování kosovské armády. Úmysl vytvořit do roku 2019 v bývalé srbské provincii samostatnou armádu oznámila kosovská vláda počátkem března. Srbsko reagovalo prohlášením, že kvůli plánům Prištiny požaduje svolání Rady bezpečnosti OSN. Podle Bělehradu je vytvoření kosovských ozbrojených sil v rozporu s rezolucí OSN.

Budoucí kosovskou armádu má tvořit pět tisíc vojáků v aktivní službě a tři tisíce záložníků na základě již existujících kosovských bezpečnostních sil (KSF). Ty byly spíše jako policejní jednotky vyzbrojeny jen lehkými zbraněmi z dodávek USA a Německa a jejich výcvik měli na starost britští specialisté.

Autor: natoaktual.cz


Témata: Euro, NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.