Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO vybuduje další malá velitelství na Slovensku a v Maďarsku

  14:11aktualizováno  15:40
Je to jen měsíc, co Severoatlantická aliance aktivovala nová velitelská centra v šesti členských zemích na východě. Personálně nepočetná "předsunutá velitelství", která mají koordinovat nasazení jednotek rychlé reakce v případě ohrožení, teď spojenci vybudují také na Slovensku a v Maďarsku.

Chrudimští výsadkáři před odletem na cvičení Sil velmi rychlé reakce NATO | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Na vytvoření dalších dvou malých předsunutých regionálních velitelstvích na Slovensku a v Maďarsku se ve čtvrtek dohodli ministři obrany NATO v Bruselu.

„Zajistí, že naše síly se budou moci pohybovat rychle a efektivně, pokud to bude potřeba,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Hrotové síly

"Spearhead Force" - expediční síly NATO o síle asi 5 tisíc vojáků, jejichž úkolem je okamžitě reagovat na bezprostřední ohrožení členů Aliance, již fungují. Zatím ale v provizorní podobě a tvoří je vojenské jednotky Německa, Norska, Nizozemska a některých dalších zemí. Německo do jednotek nabídlo až 2 700 vojáků včetně letectva a námořnictva, Nizozemsko přibližně 2 500 a Norsko až 1 000. Reagovat mají v řádech hodin. K tomu mají mít připravené také potřebné logistické zázemí ve východních státech a na místo cestovat na lehko, avšak velmi rychle. V Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku kvůli tomu vznikají zvláštní integrační jednotky s prvky velení a řízení a předsunutými sklady s výstrojí a zásobami.

Malá předsunutá velitelství označovaná NFIU (NATO Force Integration Unit) začala v září fungovat v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Rumunsku a Bulharsku, tedy podél celé východní hranice Aliance.

Každé má asi 40 lidí, přičemž polovinu tvoří personál hostitelské země. Centra mají hrát klíčovou roli v plánování, při cvičeních a v pomoci s případným vyztužením obrany v případě ohrožení dané země. Mají přímo koordinovat případné vyslání jednotek Sil rychlé reakce NATO, které by přispěchaly na pomoc.

Podle Stoltenberga jsou nově otevřené štáby součástí širšího plánu spojenců na posílení kolektivní bezpečnosti členských států Aliance a jejich akceschopnosti. A přímo reakcí na ruskou anexi Krymu a situaci na Ukrajině.

„Hlavním posláním je ochránit všechny své členy. Rusko je agresivnější, čelíme novým hrozbám na jihu. Úspěšnost Aliance bychom měli poměřovat tím, jak bezpečně se jednotliví členové cítí,“ prohlásil.

Centra by měla s místními úřady postupně připravit detailní plány pro logistiku, vytipovat dopravní uzly a podpůrnou infrastrukturu, která by v případě potřeby umožnila rychlý příjezd vojenských sil.

Expediční jednotky se znásobí

Ministři obrany rovněž odsouhlasili posílení Sil rychlé reakce NATO (NRF) na 40 tisíc vojáků. „To je dvakrát tolik vojáků, kolik v současností Síly rychlé reakce mají,“ uvedl Stoltenberg. Připomněl také už pokračující vytváření takzvaných „hrotových sil“, které mají přispěchat ohrožené členské zemi do 48 hodin.

Spojenci nyní podle něj intenzivně pracují budování požadované infrastruktury v podobě skladišť s výbavou a zásobami pro rychlé rozmístění takových jednotek. „Chceme dokázat, že NATO je připravené zasáhnout kdykoli a kdekoli to bude potřeba,“ řekl Stoltenberg.

Podobně jako na východě by v následujících měsících mohla podle Stoltenberga Aliance posílit svou přítomnost a připravenost také na jižní hranici. „Naši vojenští velitelé potvrdili, že již máme potřebné kapacity k nasazení sil rychlé reakce NATO na jihu. Máme schopnosti a infrastrukturu je tam udržet,“ konstatoval.

Připomněl také nadcházející velké vojenské cvičení NATO ve Španělsku, Portugalsku a Itálii, do kterého se koncem října zapojí na 30 tisíc vojáků. Manévry pojmenované Trident Juncture budou největšími za deset let.

Německo povede hrotové síly

Aliance dnes kvitovala rozhodnutí Německa, které potvrdilo svůj zájem vést od roku 2019 právě takzvané hrotové síly. V čele by měl být Berlín až do roku 2022.

Schůzka ministrů obrany NATO

Zároveň podle Stoltenberga NATO uvítalo rozhodnutí Británie, která vyšle více vojáků do Pobaltí a do Polska. „Je to součást naší politiky trvalejší přítomnosti na východní hranici NATO a schopnosti reagovat na jakékoliv další ruské provokace a agrese,“ poznamenal britský ministr obrany Michael Fallon.

Aliance ještě letos otevře v polském Krakově nové zpravodajské a protiteroristické výcvikové centrum NATO. V takzvaném Centru výjimečnosti (Centre of Excellence) bude pracovat 40 až 70 vojáků pocházejících z Polska, Slovenské republiky, Německa, Chorvatska, Litvy, České republiky, Itálie, Rumunska, Maďarska a Slovinska. Předpokládá se, že po otevření zařízení se připojí další státy Aliance.

Centrum bude fungovat pod vedením Polska a Slovenska. V návaznosti na dubnové omezení přístupu ruských představitelů do sídla NATO se jedná o další signál směrem k Moskvě, jejíž zpravodajské služby jsou v Evropě velmi aktivní. Spojením znalostí všech členských států tak dojde k posílení kontrarozvědky.

Přímo na Slovensku pak má vzniknout výcvikové centrum NATO pro kontrašpionáž. Bude umístěné ve výcvikovém prostoru Lešť a určené pro agenty tajných služeb členský států. Memorandum, které je formálním závěrečným krokem k vytvoření střediska, podepsal před několika dny v americkém Norfolku slovenský ministr obrany Martin Glváč.

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.