Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO se o zásahu v Libyi opět neshodlo, jeho zapojení blokuje Turecko

  9:05aktualizováno  18:15
Turecko jako jeden ze dvou muslimských států mezi členskými zeměmi blokuje rozhodnutí NATO o zapojení do operací v Libyi. Spojené státy by přitom velení nad operacemi co možná nejdříve chtěly předat právě Alianci jako celku. S takovým postupem souhlasí i český ministr zahraničí Karel Schwanzenberg.

Válečná flotila Aliance | foto: NATO

Jednání NATO na úrovni velvyslanců pokračovalo v pondělí od 15 hodin. Necelé tři hodiny poté ale bylo přerušeno a podle diplomatického zdroje zatím není jasné, kdy Severoatlantická rada (nejvyšší politický orgán Aliance) znovu zasedne.

Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga by dohled nad vojenskými akcemi vůči Libyi měla Aliance co nejdříve převzít. "Toho času je to tak, že tady operují různé síly a mají různé velení... To je ovšem pro jakékoli vojenské tažení poněkud nedobrý způsob. Válka se musí vést z jednoho místa, a proto by bylo dobré, kdyby se velení celé akce sjednotilo," řekl agentuře ČTK.

 "Jsme přesvědčení, že je čas posunout se od operace koalice směrem ke koordinovanější akci pod patronátem NATO, protože Aliance má zkušenosti i prostředky na to, aby dokázala zvládnout takovou akci," uvedl italský ministr zahraničí Franco Frattini.

Šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn k tomu poznamenal, že je řada zemí jako Lucembursko, které nemají žádnou možnost se k řešení situace v Libyi zapojit jinak, než prostřednictvím NATO.

Prvním krokem bude zbrojní embargo

Aliance by se měla zatím zapojit do prosazování zbrojního embarga vůči Libyi. V praxi by to znamenalo, že válečné lodě ve Středozemním moři budou dohlížet, aby do země neproudily dodávky zbraní pro libyjský režim. Podobná situace by pak panovala i ve vzduchu.

"Schválili jsme operační plán pro zapojení Aliance do prosazení zbrojního embarga. V pondělí se budeme zabývat spouštěcí direktivou," uvedl český velvyslanec při NATO Martin Povejšil. Schůzka velvyslanců má začít v bruselském sídle NATO ve tři hodiny odpoledne.

Role Aliance je dosud omezena pouze na letecký dozor nad oblastí. Speciální průzkumné a řídící letouny AWACS už dva týdny nepřetržitě monitorují ze vzduchu dění v Libyi.

Ankara se prý mstí Francii

Největší diskuse se však mezi členskými zeměmi odehrává ohledně zapojení aliančních sil při prosazování bezletové zóny nad Libyí. A tady se proti plánům postavilo Turecko, které od počátku vojenský zásah v Libyi odmítalo.

Ankara "nahlas" uvažuje, jaké by bylo propojení mezi alianční operací a vojenskými akcemi zemí, které v Libyi už zasahují a také, kdo by byl velitelsky zodpovědný za naplňováni rezoluce OSN. Některé diplomatické zdroje uvádějí, že se obstrukcemi Turecko "mstí" hlavně Francii, která koaliční operaci v sobotu odstartovala.

"Naším největším přáním je tuto operaci dokončit co nejdříve," řekl dnes turecký premiér Recep Tayyip Erdogan během své návštěvy Mekky. Jak dodal, libyjský lid by měl sám rozhodnout o své vlastní budoucnosti.

Koalici, která se v sobotu k vojenskému zásahu odhodlala, přitom tvoří hned několik členských států NATO - Francie, Británie, USA, Kanada, Itálie. Vojenské letouny poskytlo i Španělsko a ke skupině se přidala také Belgie. NATO jako celek však rozhoduje na základě všeobecného konsenzu - souhlasit prostě musí všichni, tedy všech 28 členských států.

USA by rády velení nad akcí předaly

Americký ministr obrany Robert Gates naznačil, že by Spojené státy rády po několika prvních dnech vojenských operací předaly velení někomu jinému. Zodpovědnost za dodržování bezletové zóny by mohla mít Británie či Francie nebo NATO jako celek.

Otázkou však zůstává, zda by alianční velení snesl například Katar, který rovněž poskytl stíhačky nebo další členové Ligy arabských států.

Česká republika oficiálně zapojení NATO podporuje. "Já bych byl velice rád, kdyby celá akce proběhla v rámci, ale i pod dozorem NATO," řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Jednotlivé, "byť veliké" členské státy by podle něj neměly jednat úplně nezávisle od svých spojenců. Přímé zapojení Česka do operací nepředpokládá.

"Nemáme námořní síly a naše letadla nejsou dělána na tyto akce," vysvětlil. Připustil nicméně možnost poskytnout NATO protichemickou jednotku, pokud by režim Muammara Kaddáfího takové zbraně použil a spojenci požádali Českou republiku o pomoc.

Jednotka by pak byla připravena vyrazit během několika dnů.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.