Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO umí odhalit sebevražedné atentátníky. Pomáhají mikrovlny

  20:57aktualizováno  20:57
Severoatlantická aliance ukončila první fázi testování nové technologie, která dokáže odhalit sebevražedné atentátníky třeba v metru. Na čtyřletém vývoji pracovali společně experti z několika zemí Aliance a Ruska.

Čtveřice atentátníků s batohy naditými výbušninami před koordinovanými teroristickými útoky 7. července 2005 v Londýně | foto: Profimedia.cz

Speciální technologii nazvanou STANDEX už NATO otestovalo za plného provozu v metru jedné nejmenované evropské metropole. Systém byl schopen v reálném čase vytipovat potenciálně nebezpečné lidi, detekovat u nich výbušniny ukryté na těle a spustit alarm.

Výsledky byly přesvědčivé a počítá se s tím, že v blízké budoucnosti bude zařízení součástí běžného dopravního ruchu na exponovaných místech ve městech, která by si teroristé mohli vybrat pro své útoky. Nabízí se například Londýn, Madrid nebo Moskva, kde s útoky už mají zkušenosti.

Laserový systém analyzuje stopy chemikálií na oděvu podezřelé osoby a určí
Mikrovlnné senzory zjistí, že osoba má pod oblečením nebo v zavazadle podezřelý
Speciální systém na detekci atentátníků může být umístěn třeba ve veřejných

"Je to hmatatelný výsledek společného úsilí členských států NATO a Ruska zmařit pokusy o útoky na kritickou infrastrukturu, zejména zařízení hromadné dopravy," uvedl šéf projektu Pierre Charrue.

Mikrovlny v akci

Nejde sice o malou "krabičku", která by uměla v tisícihlavém davu ranní dopravní špičky okamžitě útočníka poznat a zneškodnit, ale o důmyslný systém řady technologií. Nicméně NATO i Rusko si od systému slibují, že v budoucnu jím budou vybaveny třeba letiště, sportovní stadiony a další místa a stane se součástí "běžných" bezpečnostních opatření.

Dovede totiž výbušniny detekovat skrytě na dálku, aniž by se provoz třeba v metru musel zastavit a propukla panika. Primární součástí jsou speciální mikrovlnné skenery. "Umožňují detekovat výbušniny ukryté na těle," uvedl Dmitrij Vachtin z petrohradského Chlopinova institutu, který se vývojem zabývá.

Mikrovlnné záření podle něj okamžitě odhalí anomálie v molekulovém složení. A to u lidí i třeba v odložené tašce.

Systém sám zjistí nebezpečí, zesílí citlivost senzorů, vyhodnotí data, v

Rozmístěné senzory shromažďují informace pro řídící systém, který sám v případě nějaké neobvyklosti spustí kamerový systém, zesílí citlivost dalších detektorů, pomocí spektroskopie přesně lokalizuje podezřelý objekt nebo člověka a spustí poplach.

Druhá fáze testování se zaměří na samotné krizové řízení, tedy to, co přesně dělat ve chvíli, kdy je terorista takto identifikován. Probíhat by měla v Petrohradě.

Námluvy výzkumníků s průmyslovými výrobci jsou už prý v plném proudu. Koncem roku 2015 by mohl být systém uveden na trh.

"Ukážeme průmyslu, že máme životaschopný produkt. Průmysl ukáže, co musíme udělat, aby byl systém použitelný. Musí být cenově dostupný," konstatoval náměstek generálního tajemníka NATO Jamie Shea. Dosud totiž Aliance ze svého společného rozpočtu na vývoj a testování vynaložila asi 4,8 milionu eur.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.