Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministr obrany Picek: NATO musíme udržovat v kondici i po Afghánistánu

  20:04aktualizováno  20:04
Mise v Afghánistánu měla pro spojence v Severoatlantické alianci posledních deset let absolutní prioritu. Nyní musí armáda hledat nové způsoby pro rozvoj ozbrojených sil. Na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu odsouhlasili společný výcvikový program, v jehož rámci se budou alianční armády pravidelně setkávat, říká v rozhovoru ministr obrany Vlastimil Picek.

Ministr obrany Vlastimil Picek | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Vojáci posledních deset let kvůli misi v Afghánistánu tvrdě cvičili, armády nakupovaly novou a novou techniku. Co bude po afghánské misi, až se jednotky NATO stáhnou?
Obranná spolupráce v rámci NATO prochází zásadními změnami. V důsledku postupného stahování z Afghánistánu budeme mít méně příležitostí zvyšovat míru integrace spojeneckých ozbrojených sil i méně bezprostředních důvodů budovat některé důležité vojenské schopnosti. Zároveň dochází k rychlému snižování trvalé americké vojenské přítomnosti v Evropě, což může v dlouhodobém horizontu vést k oslabení transatlantické vazby. 

Největší manévry NATO končí. Příště spojenci nasadí až 40 tisíc vojáků

Jak si však udržet zkušenosti a dovednosti z takové komplexní mise, když zkrátka skončí? Doposud bylo takřka vše podřízeno operačnímu nasazení.
Vzhledem k tomu, že spolupráce mezi Evropou a Amerikou je pro zajištění obrany České republiky zásadní, musíme hledat nové způsoby pro rozvoj ozbrojených sil. Minulý měsíc jsme proto na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu odsouhlasili rozsáhlý společný výcvikový program, v jehož rámci se budou alianční armády pravidelně setkávat. Součástí tohoto programu je i mnohonárodní cvičení Steadfast Jazz 2013, které proběhlo nedávno v Polsku a v Pobaltí.

Vrací se tedy éra rozsáhlých cvičení, jako tomu bylo před lety?
Cvičení Steadfast Jazz je významné z několika důvodů. Zaprvé se jedná o největší cvičení NATO od roku 2006, kterého se účastní celkem šest tisíc vojáků z 19 aliančních zemí a čtyř partnerských států, které s NATO úzce spolupracují – Finska, Švédska, Makedonie a Ukrajiny. Zadruhé cvičení předznamenává budoucí podobu americko-evropské spolupráce v rámci NATO. Do cvičení se aktivně zapojili příslušníci amerických ozbrojených sil, kteří do Evropy přijeli přímo za tímto účelem. A za třetí, vůbec poprvé se takto velké cvičení uskutečňuje na území nových členských zemí NATO. Proto i Česká republika bere svoji účast velmi vážně. V roce 2006 Česká republika vyslala do obdobného cvičení pouze deset důstojníků. Letos se Steadfast Jazzu účastní téměř 130 vojáků s 30 kusy vojenské techniky – včetně čtyř letounů Gripen a čtyř letounů L-159.

Aliance se tedy po letech vrací ke svým kořenům, k obraně vlastního teritoria?
Steadfast Jazz připravuje alianční ozbrojené síly kromě jiného na to, aby byly schopny společně čelit napadení některého z členských států. Souvisí tedy s článkem 5 Severoatlantické smlouvy, který vyjadřuje závazek kolektivní obrany. Jedním z účelů cvičení je ujistit zejména nové členské země, že NATO zůstává efektivní aliancí kolektivní obrany připravenou bránit všechny své členy.

Je tak jednoznačným vyjádřením alianční solidarity a odhodlanosti reagovat na celé spektrum možných krizí. I do budoucna proto díky cvičením jako je Steadfast Jazz zůstane Aliance v dobré kondici. Česká republika je odhodlána i nadále k tomuto cíli co nejaktivněji přispívat.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.