NATO musí pokračovat v reformě

Budapešť - NATO musí nadále usilovně pracovat na reformě ozbrojených sil, aby dokázala reagovat na výzvy, které budoucnost připraví, prohlásil v Budapešti generální tajemník aliance George Robertson. Ten právě v maďarské metropoli zahájil svou poslední cestu po členských zemích NATO ve svém funkčním období, které v vyprší na podzim.

Robertsona přijal maďarský prezident Ferenc Mádl, který mu předal Řád velkého kříže Maďarské republiky. Ocenil přitom Robertsonovu aktivitu, díky níž bylo Maďarsko přijato do Severoatlantické aliance.

Po jednání s premiérem Péterem Medgyessym generální tajemník zdůraznil, že Maďarsko by mělo co nejdříve upravit svou ústavu, aby zaručila, že země dokáže poskytnout alianci bojeschopné ozbrojené síly. Dosud stejně jako v jiných členských zemích aliance musí s vysláním jednotek do ohnisek konfliktů souhlasit parlament.

"Podmínkám aliance je třeba vyhovět. Není to jen politická, ale především praktická otázka. A to jak v Maďarsku, tak i v ostatních členských státech," uvedl Robertson.
Robertson podotkl, že Maďarsko se do aliance integrovalo po politické i vojenské stránce a maďarští vojáci plní své úkoly v aliančních silách dobře.

Premiér Medgyessy pak vyjádřil naději, že na podzimní schůzi maďarského parlamentu se zrodí úprava ústavy, která zajistí právní rámec k vytvoření pružné a rychlé reakce v souvislosti se závazky Maďarska k alianci.

Maďarský premiér zdůraznil důležitost vyváženého transatlantického vztahu, za kterého nebude nutné rozhodovat se mezi USA a Evropou. "EU a USA podle nás nejsou soupeři, ale strategičtí partneři," řekl Medgyessy.

Podle Roberstona bude aliance i nadále stejně důležitá pro členské země. Jedinou podmínkou skutečného úspěchu pak podle něj bude představovat schopnost aliance rychle zasáhnout.

Robertson by v následujících měsících měl navštívit většinu tradičních členských států

PŘÍLOHY

aliance. Českou republiku navštívil již v květnu. V listopadu mu totiž vyprší funkční období generálního tajemníka a jak předeslal o další roky v čele aliance se ucházet nebude.

Po odchodu z NATO by měl podle zatím posledních zpráv působit ve vedení jedné z čelných britských telekomunikačních společností. Jeho nástupce zatím není znám. Mezi nejžhavější kandidáty patří například člen Evropské komise Antonio Vitorino, italský ministr obrany Antonio Martino a bývalý nizozemský ministr zahraničí Jozias van Aartsen.

V kruzích bezpečnostních expertů i na stránkách médií se pak nejčastěji skloňují jména dánského premiéra Poula Nyrupa Rasmussena, norského ministra zahraničí Jana Petersena a také norské ministryně obrany Kristin Krohnové-Devoldové, která by se stala vůbec první ženou v čele aliance.