NATO má nového tajemníka

Brusel - Severoatlantická aliance vybrala nového generálního tajemníka. Stal se jím podle očekávání šéf nizozemské diplomacie Jaap de Hoop Scheffer. Podlení týdny patřil k jasným favoritům. Do čela NATO se postaví počátkem příštího roku, kdy vyprší mandát současnému tajemníkovi Georgi Robertsonovi.

Scheffer se stane v pořádí už třetím Nizozemcem v čele aliance. V šedesátých letech zastával tuto funkci Dirk U. Stikker a od roku 1971 až do roku 1984 pak Joseph Luns.

"Jsem rozhodnutím aliance potěšen," komentoval rozhodnutí současný generální tajmeník George Robertson.

Scheffer podle něj získal za svou diplomatickou a politickou kariéru dost zkušeností, aby takový post mohl zastávat.

O obsazení křesla generálního tajemníka aliance spekulovali diplomaté už řadu týdnů. V posledních dnech však hned několik zdrojů z bruselského sídla aliance potvrdilo, že Nizozemec Scheffer je ten "pravý" a že jeho jmenování je jen otázkou několika dní.

Schefferovo jméno se objevilo v kolotoči spekulací teprve nedávno. Okamžitě se však stal favoritem. "Byl by dobrým tajemníkem NATO," prohlásil například současný tajemník Robertson.

Ačkoliv pětapadesátiletý Scheffer nemá v nejvyšší politice mnoho zkušeností, na kolegy z NATO zapůsobil svým pragmatickým stylem a oddaností alianci zcela modernizovat. V osmdesátých letech pracoval Scheffer v nizozemské misi při NATO, loni sa stal členem vlády.

JAAP de HOOP SCHEFFER

Jakob Gijsbert (Jaap) de Hoop Scheffer se narodil 3. dubna 1948 v nizozemském Amsterodamu.
Po střední škole začal studovat práva, která dokončil v roce 1974. Poté absovoval základní vojenský výcvik u nizozemského Královského letectva. V letech 1976 až 1986 působil v několika diplomatických misích, například v Ghaně a belgickém Bruselu.
Šest let působil jako osobní tajemník nizozemského ministra zahraničí. Během své politické kariéry za křesťanské demokraty byl zvolen jako poslanec do dolní komory nizozemského parlamentu. Ministrem zahraničí je od 22. července 2002

Druhým vážným kandidátem na post byl i kanadský vicepremiér John Manley. Měl podporu především Francie. Analytici však přesto Manlymu nedávali mnoho šancí. Důvod byl prostý - je Kanaďan a od vzniku NATO bylo zvykem, že v čele aliance stanul vždy Evropan.

Američané pak obsazují vojenské posty, jakým je například vrchní velitel sil NATO. Evropští spojenci by tuto tradici jen velmi neradi měnili.

Výběr koordinoval český velvyslanec
Ve výběru nového generálního tajmeníka sehrál významnou roli český velvyslanec při NATO Karel Kovanda. Z takzvané pozice "doyena" - služebně nejstaršího, koordinoval jednání aliančních zemí o výběru nového generálního tajemníka.

Se jmenováním jsou podle prvních informací členské země včetně České republiky spokojeny. "Česká republika je přesvědčena, že zkušenosti J. de Hoop Scheffera poskytují záruku, že pod jeho vedením bude Severoatlantická aliance zdárně pokračovat v probíhající náročné transformaci," uvádí se v prohlášení českého ministerstva zahraničí.

TAJEMNÍCI NATO

O desítce dosavadních generálních tajemníků v historii NATO čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

Jasný nástupce nebyl
Okamžitě po Robertsonově prohlášení o odchodu se doslova vyrojila desítka známých jmen evropské politiky, která by ho mohla ve funkci nahradit.

Sám Robertson například původně tvrdil, že by po sobě rád viděl v čele NATO polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského, kterého označil za "ideálního kandidáta". Kwasniewski však svou kandidaturu popřel s tím, že chce být především prezidentem a jeho funkční období vyprší až v roce 2005.

Úkol: transformace NATO
Nového generálního tajemníka muselo konsenzem zvolit všech 19 členských zemí aliance. Jde o neformální proces bez oficiálních kandidátů. Kandidáti jen zřídka deklarují svůj zájem na veřejnosti a i vlády členských zemí se velmi diskrétně vyjadřují o své podpoře.

Úkolem v pořadí už jedenáctého generálního tajemníka NATO bude především pokračovat v transformaci a modernizaci aliancie a dohlížet na hladké začlenění sedmi nových zemí do struktur aliance.

Generální tajemník je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Je předsedou Výboru pro obranné plánování a Skupiny pro jaderné plánování. Je zodpovědný za činnost Mezinárodního sekretariátu.

Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO a reprezentuje alianci pouze navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO


Video