"Afghánci se znovu stanou pány svého vlastního domu," oznámil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Společně s afghánským prezidentem Hamídem Karzáím dnes podepsali dokument o dlouhodobé spolupráci mezi NATO a Afghánistánem.
Plán počítá s tím, že už na počátku příštího roku předají mezinárodní jednotky některé oblasti do rukou afghánských bezpečnostních sil. Postupné předávání by pak mělo skončit v roce 2014. Představitelé NATO včetně Spojených států ale avizovali, že rok 2014 je jen orientační a nebude možné ho naplnit na celém území státu.
Porazíme vás, vzkázal Taliban
Taliban v reakci na výsledek summitu vzkázal, že je Aliance odsouzena k porážce. "Je zřejmé, že vetřelci jsou po devíti letech okupace odsouzeni ke stejnému osudu, který postihl ty, kdo se vydali na stejnou cestu v minulosti," uvedl Taliban v prohlášení, které citovaly světové agentury.
Šéf NATO Rasmussen upozornil, že v žádném případě nejde o ústup. "Jestli si Taliban myslí, že mu stačí jen vyčkat, tak na to může zapomenout. V Afghánistánu zůstaneme tak dlouho, dokud tam nebude naše práce hotova," uvedl Rasmussen s poukazem na počátek stahování amerických jednotek plánovaný na léto příštího roku.
Prezident Hamíd Karzáí Alianci a mezinárodnímu společenství poděkoval za oběti přinesené za devět let trvání konfliktu a vyjádřil naději, že jeho země bude moci v budoucnu "přispívat k mezinárodní bezpečnosti, namísto toho aby pro svět byla pouze břemenem."
Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun znovu zopakoval, že situaci v nejchudší zemi na světě nelze řešit čistě vojenskými prostředky, ale že je třeba opravdový politický dialog "mezi všemi Afghánci". Dodal, že v procesu stabilizace země se mezinárodní společenství musí řídit "realitou, a ne časovými harmonogramy".
"Budeme se stahovat podle toho, jak se bude situace vyvíjet. Nesmyslné by bylo určit pevné datum," uvedl k tomu český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle něj bude trvat dlouhou dobu například i otázka případných mírových jednání, tedy než afghánská vláda a zástupci Talibanu získají k sobě vzájemnou důvěru k vyjednávání. "Jsem přesvědčen, že v Afghánistánu budou spojenecká vojska i po roce 2014," dodal.
Český ministr obrany Alexandr Vondra označil plán za hodně ambiciózní. Afghánská vláda prý musí zůstat "pod tlakem", aby byla schopná přebírat odpovědnost. "Pokud by měli pocit, že všechno dostanou, řekněme, zadarmo, na věky věků, tak by nebyli pod tím tlakem. Ta motivace je velmi důležitá," podotkl.
Britové hlásí: My máme splněno
Jasno s dalším působením v Afghánistánu má Velká Británie. Britské bojové jednotky opustí Afghánistán do roku 2015 bez ohledu na to, jaká bude v zemi bezpečnostní situace.
Britský premiér David Cameron uvedl, že "o termínu pro návrat drtivé většiny z 10 tisíc britských vojáků z Afghánistánu nebude vyjednávat". Své úkoly v Afghánistánu může podle jeho slov Británie považovat, vzhledem k počtu nasazených vojáků, délce působení i počtu padlých za dostatečně splněné.
OPERACE V AFGHÁNISTÁNUV Afghánistánu působí 140 tisíc zahraničních vojáků v rámci mise ISAF pod velením NATO. Dalších zhruba 10 tisíc pak působí pod velením Američanů v protiteroristické operaci Trvalá svoboda. Nejvíce vojáků mají v zemi Spojené státy, přes 100 tisíc. Od roku 2001 v Afghánistánu zahynulo více než 2200 zahraničních vojáků, z toho téměř 1400 Američanů. Od začátku letošního roku přišlo o život přes 640 zahraničních vojáků. |
Usmiřování s Talibanem ano, ale...
Ostře sledovanou otázkou jsou i pokusy afghánské vlády a především prezidenta Hamída Karzáího o mírová jednání s povstalci Talibanu. Severoatlantická aliance proces usmiřování s Talibanem všeobecně podporuje, avšak klade si při tom hned několik konkrétních podmínek.
Podle mluvčího NATO Jamese Appathuraie "musí být jednání vedená samotnými Afghánci, povstalci by měli složit zbraně, přerušit veškeré styky s teroristickými sítěmi, pozitivně přispívat k rozvoji afghánské společnosti a v neposlední řadě respektovat základní lidská práva obsažená v afghánské ústavě".
"Lze očekávat, že po afghánské zkušenosti si NATO na chvíli dá pokoj a nebude se chtít brzy angažovat v podobné expediční operaci," konstatoval expert Jan Jireš, ředitel Centra transatlantických vztahů - CEVRO Institut.
