Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Největší manévry NATO končí. Příště spojenci nasadí až 40 tisíc vojáků

  20:10aktualizováno  20:10
Největší vojenské manévry NATO za poslední roky končí. Cvičení Steadfast Jazz v Polsku, do kterého se zapojilo na šest tisíc vojáků, mělo prověřit síly rychlé reakce. Zdá se ale, že to byla jen malá "ochutnávka" v porovnání s tím, co spojenci připravují napřesrok.

Na největším cvičení za poslední roky NATO testuje své síly rychlé reakce | foto: SHAPE

Do týdenních manévrů na zemi, na moři i ve vzduchu se zapojilo na šest tisíc vojáků z osmadvaceti členských a partnerských států Aliance včetně Česka.

V Baltském moři operoval tucet válečných lodí Aliance včetně ponorek a do vzdušných misí startovalo na 50 letounů a desítka vrtulníků.

Průlet dvojice protiponorkových Vrtulníků Mi-14 "Haze" kolem nizozemské
Síly rychlé reakce NATO během cvičení Steadfast Jazz v Polsku
Polský sroj F-16 startuje v Poznani k cvičné misi během největších manévrů

"Steadfast Jazz je největším aliančním cvičením v letošním roce a jeho význam je o to větší, že se po dlouhé době procvičuje kolektivní obrana podle článku 5 Washingtonské smlouvy," řekl český ministr obrany Vlastimil Picek.

České gripeny nad Polskem cvičně ničily nepřátele, z L-159 padaly bomby

Důležitosti cvičení podle něj odpovídalo i české zapojení. "Pro piloty letounů Jas-39 Gripen a L-159, předsunuté letecké návodčí i protichemické specialisty to byla ideální příležitostí sladit své schopnosti s vojáky z 20 dalších zemí," dodal Picek.

Právě pro liberecké chemiky bylo Steadfast Jazz zároveň certifikačním cvičením. V příštím roce totiž budou součástí mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany, který bude držet nepřetržitou pohotovost pro případ chemických incidentů vojenského, ale i průmyslového charakteru.

Příští manévry budou na jihu

Aliance chtěla v Polsku prověřit své síly rychlé reakce - expediční jednotky připravené okamžitě zasáhnout kdekoliv na světě. Manévry jsou ale považovány za návrat ke kořenům NATO. Po plánovém odchodu spojenců z Afghánistánu se chce NATO zaměřit opět na svůj základní smysl - tedy kolektivní ochranu.

I scénář cvičení počítal s útokem "fiktivního státu" na Estonsko a NATO jako celek vyslalo v rámci kolektivní obrany své jednotky na pomoc.

Tank Leopard II polské armády během cvičení Sil rychlé reakce NATO

Podobné rozsáhlé manévry chce pořádat každý rok, aby spojenci neztratili bojové zkušenosti získané v afghánské misi. Znepokojení ale vyvolalo cvičení v Rusku. Moskva to označila za "návrat ducha studené války".

I když představitelé Aliance odmítli, že by manévry byly otevřenou demonstrací síly vůči Rusku. "Samozřejmě, je to signál pro každého, kdo by mohl mít v úmyslu zaútočit na některého ze spojenců. Nepředpokládám, že v Rusko mají takové úmysly a proto by neměli být znepokojení," uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Zvláště pobaltské republiky ale po takovém cvičení dlouho volaly právě v souvislosti s východním sousedem. Moskva totiž pravidelně pořádá své rozsáhlé manévry u jejich hranic.

Fotogalerie

Příslušníci polské vojenské policie během cvičení Sil rychlé reakce NATO v
Flotila válečných lodí NATO během cvičení Steadfast Jazz na Baltu
Detailní model vojenského prostoru Drawsko Pomorskie v Polsku
Ukrajinský obrněný transportér BTR-80 během cvičení Sil rychlé reakce NATO v

Cvičení bylo však patrně jen pouhým "předrkmem" v porovnání s tím, co spojenci chystají napřesrok. Po skončení mise v Afghánistánu totiž plánuje NATO pravidelné manévry, avšak v neporovnatelně větším měřítku, než byly ty v Polsku.

První takové cvičení se uskuteční v roce 2015 v Portugalsku a Španělsku a zapojit se do něj má až 40 tisíc vojáků. Podle velitele pozemních sil NATO, amerického generála Fredericka Hodgese by se takové "válečné hry" měly stát standardem.

"V budoucnu se důležitost takových cvičení ještě zvýší," konstatoval šéf Vojenského výboru NATO Knud Bartels

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.