Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO chce znovu jednat s Ruskem, dříve než vyšle posily na východ

  17:25aktualizováno  17:25
Severoatlantická aliance by ještě před červencovým summitem ve Varšavě měla znovu jednat s Ruskem. Shodli se na tom ministři zahraničí NATO. Jedním z témat by mohla Ukrajina. Na summitu pak mají spojenci rozhodnout o posílení vojenské přítomnosti na východní hranici kvůli odstrašení Ruska.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

Současné vztahy mezi NATO a Ruskem, napjaté v důsledku ruské anexe Krymu a situací na Ukrajině, byly jedním z hlavním témat dvoudenní schůzky šéfů diplomacie v Bruselu.

„Věříme, že silná obrana, schopnost odstrašení a předvídatelnost našich kroků jsou nejlepším základem pro politické angažmá s Ruskem,“ uvedl po jednání generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Rada NATO - Rusko

Založena v roce 2002. V rámci ní spolu členské státy Aliance a Rusko spolupracují jako rovní partneři, Rada tak slouží jako nástroj pro konzultace, spolupráci, společné rozhodování a společné akce. Všechna rozhodnutí jsou přijímána konsenzem.

Schůzkám předsedá generální tajemník NATO a účastní se jich zástupci všech 28 aliančních států a Ruska. Rada se do ruské anexe Krymu scházela na úrovni vyslanců a vojenských zástupců prakticky jednou měsíčně, dvakrát ročně pak na úrovni ministrů zahraničí a obrany a náčelníků štábů.

Činnost Rady NATO - Rusko byla poprvé přerušena po vojenské intervenci Ruska v Gruzii v srpnu 2008, obnovena byla v březnu 2009. Rada NATO - Rusko nahradila dřívější fórum pro konzultace a spolupráci - Stálou společnou radu Rusko - NATO (PJC), která byla vytvořena v roce 1997.

Jak dodal, všechny členské země Aliance podporují takzvaný „dvoucestný přístup“ k Rusku - posilování obrany a odstrašení na jedné straně a pokračování smysluplného dialogu s Moskvou na druhé.

Stoltenberg potvrdil, že ještě před nadcházejícím červencovým summitem NATO ve Varšavě, kde mají spojenci rozhodnout o dalším posílení vojenské přítomnosti v bezprostředním sousedství Ruska, by se mohlo uskutečnit jednání Rady NATO-Rusko na úrovni velvyslanců. V úvahu podle diplomatů přichází termín zřejmě ve druhé polovině června.

„Děláme věci, které by mohly být nesprávně vykládány... Věříme, že prostřednictvím Rady NATO-Rusko jde o nejlepší způsob, jak se vyhnout tomu, aby Rusku mohlo tvrdit: Nebyli jsme informováni, neznali jsme podrobnosti,“ konstatoval britský ministr zahraničí Philip Hammond.

Tématem může být i Ukrajina

Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka je však nutné pro takové setkání vybrat témata, na kterých se všichni členové Aliance shodnou. Jedním takovým by podle jeho slov velmi pravděpodobně bylo dění na Ukrajině a hodnocení toho, jak jsou plněny mírové dohody z Minsku. Aliance má také zájem o větší komunikaci s ruskou stranou tak, aby bylo možné předcházet případným nedorozuměním a incidentům.

Poslední schůzka Rady NATO-Rusko, která se uskutečnila zhruba před měsícem po dlouhých dvou letech, ale jen potvrdila, že mezi oběma stranami panují hluboké rozpory. A to i ohledně situace na Ukrajině (o posledním jednání Rady NATO-Rusko čtěte zde).

Rusko se na možné uskutečnění takové schůzky zatím „netváří“ příliš optimisticky. Pohoršeně reagoval na nabídku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že o tom spojenci zatím Moskvu neinformovali. „Proč to řekl? Rada Rusko-NATO funguje na základě konsenzu... Pokud o tom chtějí mluvit, ať o tom mluví s námi, a nechodí k mikrofonu,“ citovala Lavrova agentura ČTK.

Na východe chce NATO až pět praporů

Schůzka s Ruskem, pokud k ní skutečně dojde, by se odehrála jen několik týdnů před varšavským summitem. Právě ta chtějí spojenci definitivně rozhodnout o podobě vojenských posil na své východní hranici.

Především Estonsko, Litva a Lotyšsko, ale také Polsko mají obavy z chování Ruska a požadují stálou vojenskou přítomnost Aliance na svém území. Podle Stoltenberga by mohlo být rozmístěno několik mnohonárodních jednotek s tím, že právě složením z vojáků několika zemí by dostalo klíčový rozměr. „Šlo by o velmi jasný signál, že útok na jednoho spojence by byl útokem na celou Alianci,“ konstatoval.

Britský ministr Hammond nastínil, že by mohly být prakticky trvale rozmístěny čtyři nebo pět vojenských praporů, tedy až 3 500 vojáků. Takový počet by podle jeho slov „nemusel Kreml příliš provokovat“. Dvě jednotky by měly zajistit Spojené státy, jednu Británie a jednu Německo. O páté se zatím diskutuje s tím, že by mohlo jít o Dánsko, Španělsko či Itálii.

Autor: natoaktual.cz


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.