Spojenci by měli o poskytnutí letounů s charakteristickou kruhovou anténou na hřbetě jednat během schůzky ministrů obrany počátkem února.
Letouny AWACSUpravená dopravní letadla Boeing 707 vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje. Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah přes 300 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách. Radar může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům. V posádkách strojů na německé základně slouží i čeští letci, kteří se zapojili do operací nad Afghánistánem i Libyí. |
„Mohu potvrdit, že jsme obdrželi žádost USA o podporu koaličního úsilí a to v rovině vyslání letounů AWACS,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Jak dodal, spojenecké letouny včasné výstrahy AWACS už jsou nasazeny v Turecku. Tam je osmadvacítka vyslala loni na podzim. Mají pomoci zabránit podobným incidentům, jakým bylo na konci listopadu sestřelení ruského stíhacího bombardéru Su-24 na turecko-syrských hranicích.
Možné vyslání letounů AWACS zajímá především Německo, jehož letci tvoří takřka 30 procent specialistů na palubách alianční flotily těchto strojů s domovskou základnou v Geilenkirchenu. Nasazení německých vojáků v bojové zóně by totiž vyžadovalo schválení spolkového parlamentu.
Není zatím jasné, zda by stroje kroužily nad Irákem i Sýrií. Z Berlína navíc zaznívají názory, že účast NATO jako celku by mohla podkopat dosavadní „rovnováhu“ koalice tvořené západem i arabskými státy, když by taková účast mohla být vnímána jako posun směrem více k západu.
„Samozřejmě jsme s Německem v úzkém kontaktu,“ konstatoval Stoltenberg. Připomněl, že prakticky všechny členské státy NATO včetně Německa jsou nějakým způsobem součástí široké koalice proti takzvanému Islámskému státu.
„Takže se bavíme o tom, jakou NATO jako celek může koalici poskytnout pomoc,“ řekl. Kromě letounů AWACS podle něj Aliance velmi brzy začne s výcvikem důstojníků irácké armády. „Je zatím předčasné hovořit o konkrétních číslech, ale výcvik začne brzy,“ uvedl Stoltenberg. Výcvik by podle něj měl probíhat v Jordánsku, které samo o sobě stejně jako Tunisko získává podporu Aliance při výcviku vlastních bezpečnostních sil a dodávkách vybavení.
„Prevence je z dlouhodobého hlediska lepší než intervence. NATO musí do budoucna zůstat připraveno k nasazení velkého počtu svých bojových sil, ale zároveň se více zaměřujeme na to, jak můžeme pomoci budovat místní kapacity,“ řekl Stoltenberg.
18. září 2008 |
