„Dohodli jsme se na balíčku opatření pro zajištění Turecka s ohledem k nestabilní situaci v regionu,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Pro agenturu Reuters zdůraznil, že jde čistě o obranná opatření.
Letouny AWACSUpravená dopravní letadla Boeing 707 vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje. Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah přes 300 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách. Radar může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům. V posádkách strojů na německé základně slouží i čeští letci, kteří se zapojili do operací nad Afghánistánem i Libyí. |
Aliance by měla do oblasti vyslat speciální průzkumní letouny včasné výstrahy AWACS, které mají oblast monitorovat, nebo bojová plavidla a námořní hlídkové letouny.
Balíček opatření je podle Stoltenberga koncipován tak, aby se předešlo dalším incidentům, jakým bylo sestřelení ruského vojenského letounu na turecko-syrských hranicích.
Opatření, která mají začít platit v následujících týdnech, mají mít charakter takzvaného „posíleného Air Policingu“. Tedy podobné operace, jakou státy NATO chrání například vzdušný prostor nad pobaltskými republikami.
Zatímco letouny AWACS s charakteristickou kruhovou anténou na hřbetě by měly k startovat k hlídkovým letům ze své mateřské základny v německém Geilenkirchenu, posílenou námořní přítomnost v oblasti by podle některých diplomatických zdrojů mělo zajistit Dánsko a Německo.
Aliance se totiž obává, že další mimořádné události, jako bylo právě sestřelní ruského stroje, by mohly situaci v regionu ještě dál eskalovat. Rusko v reakci na zničení svého letounu do Sýrie přesunulo výkonné protivzdušné systémy S-400, schopné zasáhnout letouny i rakety v okruhu čtyř set kilometrů.
„Jsme znepokojeni hromaděním vojenských sil v tomto regionu,“ citovala Stolteneberga agentura Reuters. Spojenci proto podle jeho slov věří, že „policejní kontrola“ vzdušného prostoru jako v Pobaltí by mohla vést k provozu bez incidentů a nehod. Ačkoliv NATO jako celek několikrát deklarovalo, že stojí pevně za Tureckem, opatření by měla minimalizovat rizika dalšího vyhrocení situace.
Sestřelení ruského stoje Su-24 byl první takový „známý“ incident od konce studené války a zároveň nejvážnější od chvíle, co Rusko v říjnu začalo s leteckými údery v Sýrii. Turecko si několikrát předtím stěžovalo, že ruské bojové letouny narušují jeho vzdušný prostor. Vztahy mezi Ankarou a Moskvou jsou od té soby na bodu mrazu. Rusko označilo incident za „nepřátelský akt“ a uvalilo na Turecko sankce.
Podívejte se na průzkumný letoun AWACS, který v září 2008 zavítal do Česka:
18. září 2008 |