Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO vyšle hlídkové letouny nad Turecko, chce zabránit dalším sestřelům

  13:21aktualizováno  13:21
Severoatlantická aliance se dohodla na balíčku zvláštních opatření pro posílení vzdušné ochrany Turecka. Průzkumné letouny včasné výstrahy AWACS nebo námořní hlídky mají pomoci zabránit podobným incidentům, jakým bylo na konci listopadu sestřelení ruského stíhacího bombardéru Su-24 na turecko-syrských hranicích.

Letoun AWACS | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

„Dohodli jsme se na balíčku opatření pro zajištění Turecka s ohledem k nestabilní situaci v regionu,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Pro agenturu Reuters zdůraznil, že jde čistě o obranná opatření.

Letouny AWACS

Upravená dopravní letadla Boeing 707 vybavená radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje.

Vyznačují se kruhovou radarovou anténou na hřbetě. V disku je radarový systém, který umožňuje obsáhnout prostor od zemského povrchu po stratosféru. Radar má dosah přes 300 kilometrů pro nízko letící cíle a ještě větší pro objekty ve větších výškách. Radar může detekovat a identifikovat jakýkoli přátelský nebo nepřátelský letoun. Informace předává letadlům i pozemním střediskům.

V posádkách strojů na německé základně slouží i čeští letci, kteří se zapojili do operací nad Afghánistánem i Libyí.

Aliance by měla do oblasti vyslat speciální průzkumní letouny včasné výstrahy AWACS, které mají oblast monitorovat, nebo bojová plavidla a námořní hlídkové letouny.

Balíček opatření je podle Stoltenberga koncipován tak, aby se předešlo dalším incidentům, jakým bylo sestřelení ruského vojenského letounu na turecko-syrských hranicích.

Opatření, která mají začít platit v následujících týdnech, mají mít charakter takzvaného „posíleného Air Policingu“. Tedy podobné operace, jakou státy NATO chrání například vzdušný prostor nad pobaltskými republikami.

Zatímco letouny AWACS s charakteristickou kruhovou anténou na hřbetě by měly k startovat k hlídkovým letům ze své mateřské základny v německém Geilenkirchenu, posílenou námořní přítomnost v oblasti by podle některých diplomatických zdrojů mělo zajistit Dánsko a Německo.

Aliance se totiž obává, že další mimořádné události, jako bylo právě sestřelní ruského stroje, by mohly situaci v regionu ještě dál eskalovat. Rusko v reakci na zničení svého letounu do Sýrie přesunulo výkonné protivzdušné systémy S-400, schopné zasáhnout letouny i rakety v okruhu čtyř set kilometrů.

„Jsme znepokojeni hromaděním vojenských sil v tomto regionu,“ citovala Stolteneberga agentura Reuters. Spojenci proto podle jeho slov věří, že „policejní kontrola“ vzdušného prostoru jako v Pobaltí by mohla vést k provozu bez incidentů a nehod. Ačkoliv NATO jako celek několikrát deklarovalo, že stojí pevně za Tureckem, opatření by měla minimalizovat rizika dalšího vyhrocení situace.

Sestřelení ruského stoje Su-24 byl první takový „známý“ incident od konce studené války a zároveň nejvážnější od chvíle, co Rusko v říjnu začalo s leteckými údery v Sýrii. Turecko si několikrát předtím stěžovalo, že ruské bojové letouny narušují jeho vzdušný prostor. Vztahy mezi Ankarou a Moskvou jsou od té soby na bodu mrazu. Rusko označilo incident za „nepřátelský akt“ a uvalilo na Turecko sankce.

Podívejte se na průzkumný letoun AWACS, který v září 2008 zavítal do Česka:

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.