Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zachráněné běžence budeme z moře vracet do Turecka, zní dohoda NATO

  10:46aktualizováno  10:46
Severoatlantická aliance upřesnila podrobnosti námořní mise v Egejském moři namířené proti pašerákům uprchlíků do Evropy. Alianční plavidla budou hledat a monitorovat pašerácké trasy. Nejasnosti ale panovaly hlavně ohledně využívání výsostných vod Řecka a Turecka a vracení migrantů zachráněných na moři.

Alianční Stálá námořní skupina 2 během nedávného cvičení s tureckým námořnictvem | foto: MARCOM

„Naše plavidla poskytnou informace pobřežním hlídkám a úřadům v Řecku a Turecku. To jim pomůže se efektivněji vypořádat se sítí nelegálního pašování lidí. Naši velitelé budou rozhodovat o místech působení ve spolupráci s Řeckem a Tureckem, v jejichž teritoriálních vodách budou moci operovat,“ oznámil šéf NATO Jens Stoltenberg.

Flotila NATO

Aliance má k dispozici dvě stálé námořní skupiny. Každou tvoří většinou šestice plavidel, která do skupiny poskytují různé členské země NATO.

Plavidla pak po určitou dobu operují společně a podléhají aliančnímu velitelství pro námořní operace. Podobně pak má velitelství k dispozici ještě dvě skupiny minolovek.

Do mise v Egejském moři byla nasazena Stálá skupina 2. Tu tvoří v současnosti vlajková loď FGS Bonn (Německo), TCG Barbaros (Turecko), ITS Libeccio (Itálie), HS SALAMIS (Řecko) a HMCS Fredericton (Kanada).

Zároveň budou alianční plavidla v přímém spojení s agenturou Frontex, která zajišťuje vnější ochranu hranic Evropské unie. Flotila má hledat pašerácké trasy, monitorovat je a sbírat informace.

Pětice bojových plavidel NATO dorazila do Egejského moře už před více jak týdnem. Pouhých 48 hodin od rozhodnutí ministrů obrany NATO, kteří se na spuštění nové mise dohodli.

Záhy se však vynořily nejasnosti ohledně vstupu do výsostných vod Turecka a Řecka a osudu migrantů, které alianční lodě na moři během hlídkování zachrání. Vztahy mezi Řeckem a Tureckem jsou tradičně napjaté.

Především část řeckých poslanců Evropského parlamentu se obávala, že Turecko, jehož lodě se této operace účastní, by se mohlo pokusit využít misi ve svůj prospěch ohledně vymezení sporného námořního prostoru nárokovaného oběma stranami.

Po několikahodinovém středečním jednání velvyslanců členských zemí v centrále NATO se podařilo podle Stoltenberga najít shodu. „Řecké a turecké síly nebudou jedny druhým vstupovat do teritoriálních vod a vzdušného prostoru,“ uvedl Stoltenberg.

Připomněl, že úkolem mise není vracet plavidla s uprchlíky zpět, ale poskytovat důležité informace. Na základě mezinárodních dohod ale mají námořní síly NATO povinnost jako všichni ostatní pomáhat všem plavidlům v nesnázích. „Pokud budou zachráněni lidé, kteří připlouvají z Turecka, budou vráceni do Turecka,“ konstatoval.

Řada členských zemí se obávala, že pašeráci situace využijí a budou směřovat svá často vratká plavidla právě k lodím NATO, aby jim „usnadnily práci“, migranty zachránily a odvezly jako trosečníky do Řecka. „Tato krize ovlivňuje nás všechny. A my všichni musíme hledat řešení,“ dodal Stoltenberg.

Turci na moři zachraňují migranty mířící do Řecka:

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.