Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite s šéfem Vojenského výboru NATO Petrem...

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite s šéfem Vojenského výboru NATO Petrem Pavlem a generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem ve Vilniusu | foto: NATO Photos

NATO aktivovalo nová velitelská centra v šesti zemích na východě

  • 136
Severoatlantická aliance aktivovala nová velitelská centra v šesti členských zemích na východě. Personálně nepočetná „předsunutá velitelství“ mají koordinovat nasazení jednotek rychlé reakce, které by v případě ohrožení přispěchaly zemím na pomoc. Vybudování center je přímou reakcí NATO na loňskou ruskou anexi Krymu.

Malá předsunutá velitelství označovaná NFIU (NATO Force Integration Unit) začala fungovat v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku, Rumunsku a Bulharsku, tedy podél celé východní hranice Aliance.

Každé má asi 40 lidí, přičemž polovinu tvoří personál hostitelské země. Centra mají hrát klíčovou roli v plánování, při cvičeních a v pomoci s případným vyztužením obrany v případě ohrožení dané země. Mají přímo koordinovat případné vyslání jednotek Sil rychlé reakce NATO, které by přispěchaly na pomoc.

Obavy v Pobaltí

Především pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit „právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích“. Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně sedm procent.

Jedno z center, umístěné v litevském Vilniusu, ve čtvrtek slavnostně otevřel šéf NATO Jens Stoltenberg v doprovodu předsedy Vojenského výboru Petra Pavla. Podle Stoltenberga jsou nově otevřené štáby součástí širšího plánu spojenců na posílení kolektivní bezpečnosti členských států Aliance a jejich akceschopnosti.

„Zajistí, že pokud by bylo potřeba vyslat naše síly, mohou se přesunout rychle a efektivně. A pomohou vyslat velmi srozumitelné poselství, že žádný spojenec nezůstane osamocen,“ prohlásil Stoltenberg.

Zároveň upozornil, že nejde o vojenské základny, nýbrž malá velitelství, která jsou součástí takzvaného Akčního plánu připravenosti NATO. Na tom se osmadvacítka dohodla loni na summitu ve Walesu v reakci na ruskou anexi poloostrova Krym a obavy zemí na východě, že by je mohlo potkat něco podobného.

„Jsem ohromen tím, jak rychle se šesti hostitelským zemím a pracovníkům NATO podařilo aktivovat tyto jednotky,“ konstatoval vrchní velitel sil NATO Philip Breedlove. Připomněl, že nová centra ještě nejsou plně funkční. Plných operačních schopností by měla dosáhnout v létě roku 2016.

Do té doby by měla centra s místními úřady připravit detailní plány pro logistiku, vytipovat dopravní uzly a podpůrnou infrastrukturu, která by v případě potřeby umožnila rychlý příjezd vojenských sil.

Takzvané „hrotové síly“ NATO, jejichž součástí budou podle plánů i čeští vojáci, mají být totiž připraveny reagovat na bezprostřední ohrožení členů Aliance prakticky okamžitě a přispěchat na pomoc v řádu hodin.

K tomu mají mít připravené na místě také potřebné logistické zázemí a cestovat takříkajíc na lehko. Teprve za nimi by pak následovaly další jednotky Sil rychlé reakce. Ty se mají prakticky znásobit z nynějších 13 tisíc až na 30 tisíc vojáků, jak se před časem spojenci rovněž dohodli.

, natoaktual.cz

Video